Pomník české demokracie
Nechtěné dítě přežilo svůj první rok, jeho rodiče ale stejně nejsou nadšeni. Tak lze shrnout názor většiny veřejnosti na Senát, který i za krátkou dobu svého trvání dokázal získat primát nejméně oblíbené ústavní instituce. Její zbytečnost ohlašovali kritici včetně Václava Klause a Miloše Zemana už dávno a nyní, jak se zdá, se prokazuje tím, že senátorky a senátoři účinně nezasáhli do žádného z posledních dramatických střetů tuzemské politické scény. Pokud by ale někdo chtěl definitivně lámat nad Senátem hůl a navrhovat jeho zrušení, půjde více o předsudek než o chladnou úvahu. Existují totiž i argumenty, které hovoří v její prospěch.
Kde vzít a nekrást
Ano, legislativní aktivitu Senátu tisk zatím přehlížel s tím, že vlastně provádí „čtvrté čtení“ zákona poté, co jej už v předcházejících měsících důkladně prověřila Poslanecká sněmovna. Daleko větší pozornost se tak soustředila na ostudné aféry senátorů Klausnera, Burdy či Havlíčka, případně kancléře Kněžínka. Horní komora také neměla dost času na to, aby prokázala své kvality. Každé nové instituci trvá několik let, než se zaběhne, a Senát přitom při všech porodních bolestech neudělal žádnou nápadnou legislativní chybu, prosadil změnu dvou zákonů (o vodě a o střetu zájmů), nový zákon o požární ochraně dokonce ze své vlastní iniciativy napsal. Skutečný úspěch pak zaznamenal senátor Jařab, když v létě dokázal přemluvit ministra Grušu, aby stáhl návrh nepodařeného vysokoškolského zákona a provedl v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
