Kostlivci ve skříni ožívají
Nesli za všechny zločiny okupace zodpovědnost nacisté, nebo se na něčem podílely i protektorátní úřady? Takové otázky u nás padají od té doby, kdy se začalo veřejně hovořit o romských lágrech v Letech a Hodoníně, ale celonárodní debata z toho nevznikla. Naproti tomu ve Francii se nyní vášnivě diskutuje o roli vichistického režimu: reprezentoval tehdy Francii jen de Gaulle, či také Pétain? Nebo z jiného soudku. Kdo nese zodpovědnost za vynucené sterilizace v normalizačním Československu? O tom se u nás cudně mlčí. Naproti tomu ve Švédsku probíhá debata o tamních sterilizacích. Zodpovídají za ně sociální demokraté se svým „státem blahobytu“, nebo snad celý parlament, který jednomyslně schválil příslušné zákony? Podobně se v Izraeli diskutuje o „jemenských dětech“, jež byly před padesáti lety odebírány rodičům a dávány do rodin přistěhovalců z Evropy.
Výraz kostlivec ve skříni zdomácněl už před lety. Když padala berlínská zeď a ostnaté dráty, mizeli Velcí bratři, za které se dalo schovat, a otevíraly se archivy, čím dál tím jasněji se ukazovalo, kolik starých problémů zakonzervovala po celém světě studená válka. Kostlivci ve skříních začali nepříjemně harašit. Nejde jen o Švýcarsko s jeho milionovými „spícími konty“. Jsou i menší kostlivci, našim poměrům podobnější. Podívejme se na to, jak se s nimi dotyčné státy vypořádávají.
Francie: selhal stát, nebo národ
Vichy bylo a stále zůstává ospalým lázeňským městem s teplými prameny ve střední…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
