Pod hrozbou pomsty
Přes všechny peripetie bonnské diplomacie, která dosud plně nestrávila sjednocení země, Německo minulý čtvrtek zabodovalo. V žebříčku nepřátel Íránu se ocitlo na třetím místě, po USA a Izraeli. Čím si tuto poctu vysloužilo? Berlínský soud minulý čtvrtek uzavřel kauzu, která se táhla tři a půl roku. Odsoudil vrahy, kteří před pěti lety v Berlíně zabili čtyři představitele kurdské opozice z Íránu. A nejen to: soudce prohlásil, že tuto vraždu nařídili íránští vůdci. Vůbec poprvé tak padlo z úst nezávislého soudu na Západě obvinění, že íránští vůdci přímo organizovali vraždu v cizině. Následovalo vzájemné odvolání íránského velvyslance z Bonnu a německého z Teheránu a k tomuto kroku se připojila i Evropská unie.
Zajistit bezpečí
Sedmnáctého září 1992 byli v berlínské restauraci Mykonos zavražděni čtyři představitelé íránské Demokratické strany Kurdistánu, tedy íránští disidenti, kteří v té době pobývali v Německu. Z kriminálního hlediska tu nebyl velký problém. Vrahy se podařilo vypátrat a zatknout, podařilo se shromáždit důkazní materiál, podařilo se prokázat spojení vrahů s íránskými úřady, nepodařilo se jen jedno - zajistit pocit bezpečí pro soudce, německé občany v Íránu a německé instituce doma. Demonstranti u německé ambasády v Teheránu to říkali jasně, když srovnávali obžalovací řeč v „procesu Mykonos“ se „Satanskými verši“ Salmana Rushdieho. Sám „vůdce islámské revoluce a íránského lidu“ Alí Chameneí se zúčastnil zasedání náboženské komise,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
