Prvních osmnáct měsíců
Když byl v dubnu loňského roku přijat parlamentem zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, reagovali na to mnozí ekonomové skeptickými poznámkami. Kampeličky, jak se mezitím staronově začalo družstevním záložnám říkat, přijali s nepochopením a nedůvěrou zejména bossové našich největších peněžních ústavů. „Kampeličky mohou být těžko reálnou a smysluplnou konkurencí bank. Nemohou nabízet levnější úvěry v menších objemech, neboť by musely získávat také levnější vklady. Ale kdo si uloží za menší výnos v kampeličce, když má možnost jít do banky?“ shrnul tehdy názory pesimistů hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček. Po osmnácti měsících ovšem stále není jasné, zda měl pravdu.
Hledá se dozorce
„Zatím u nás vzniklo asi třicet kampeliček, které mají zhruba šest tisíc členů a spravují okolo dvanácti milionů korun vkladů,“ říká předseda Svazu českých a moravských spořitelních a úvěrních družstev a bývalý poslanec za ODS Richard Mandelík. Právě Mandelík byl jedním z nejvášnivějších zastánců vzniku družstevních záložen a zejména díky jeho osobní aktivitě byl zákon o kampeličkách přijat. Čísla o počtu kampeliček a množství jejich členů však i Mandelík vyslovuje s jistými rozpaky. Přesný přehled o tom, kolik kampeliček u nás skutečně funguje, totiž nikdo nemá. Neexistuje žádná povinnost informovat o založení kampeličky ministerstvo financí ani Mandelíkův svaz a samotné členství ve svazu je dobrovolné.Podle Františka Nerada z Družstevní asociace ČR tak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
