Cizí a přitom blízké
XAVIER GALMICHE (* 1963) pochází z Nancy. Studoval latinské jazyky a starofrancouzskou literaturu na Sorbonně. Ve druhé polovině 80. let byl zaměstnancem francouzské ambasády v Praze a začal se věnovat studiu bohemistiky. Později pracoval jako lektor francouzštiny v maďarské Pécsi (Pětikostelí) a v pařížském Institutu de France. Nedávno byl jmenován profesorem katedry bohemistiky na Sorbonně. K českým tématům se vztahují i jeho některé knihy. Galmiche kromě němčiny, španělštiny a češtiny hovoří maďarsky, částečně albánsky, čínsky a rumunsky. Je svobodný, často cestuje a rád řídí auto.
Čeština zní Francouzům asi dost cize, řekl bych skoro exoticky, navíc je to jazyk malého národa. Jaký je ve Francii zájem o jeho studium?
Čeština zní Francouzům hezky, vůbec ne exoticky. Je to jazyk evropský, přicházející z bohaté kulturní oblasti, která je Francouzům cizí, ale zároveň i blízká. Samozřejmě, jako jazyk slovanský je pro nás daleko těžší než například italština nebo španělština, což ale nemusí být na překážku. Zájem o studium češtiny nemohu prozatím hodnověrně posoudit, na katedru bohemistiky nastupuji až od nového školního roku. Vím jen, že se v Paříži češtině ve třech ročnících věnuje padesát studentů na Sorbonně, na INALCO (Institut national de langues et de civilisations orientales) je jich sto. Studium dokončí zhruba třetina. Když jsem před deseti lety začínal, bylo nás po celé Francii čtyři nebo pět. Podle všeho se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
