Jelcinovy trumfy
Ještě než Boris Jelcin oficiálně oznámil svou kandidaturu na úřad prezidenta, prohlásil, že hlavou ruského státu se může stát pouze ten, kdo ukončí krveprolití zahájené 11. prosince 1994 vstupem federálních vojsk do Čečenska. Pominul přitom „maličkost“: o vojenském zásahu tehdy rozhodl on sám, ačkoliv bylo zřejmé, že kdyby Moskva požadavku čečenska po samostatnosti vyhověla, ekonomické tlaky by v dohledné době přiměly předáky v Grozném ke změně postoje.Uvědomíme-li, že sedmnáct měsíců trvající válka zahubila 30 až 45 tisíc lidských životů, převážně civilistů, a statisíce lidí - nejenom Čečenů - přinutila opustit vlast, pochopíme, že cena zaplacená za udržení územní celistvosti Ruské federace byla krutě vysoká. Nicméně přes to všechno Jelcin dokázal proměnit podpis dohody o míru v Čečensku ve svůj volební trumf.
Podpis po dvou hodinách
Po řadu minulých týdnů Jelcin prohlašoval, že Čečensko hodlá navštívit - navzdory tomu, že separatisté na něj chystají atentát. Jeho slova s železnou pravidelností hned doprovázelo varování představitelů silových ministerstev a osob z Jelcinova nejbližšího okolí: podobná cesta před volbami a v situaci, kdy Rusko má příliš daleko ke stabilitě, hraničí s hazardem. Představa, že Jelcin od cesty upustí a mírová jednání se buď odloží, nebo se povedou bez prezidentovy bezprostřední přítomnosti, tedy vypadala více než reálně. Leč právě v této situaci bylo oznámeno, že čečenská delegace vedená prezidentem Jandarbijevem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
