Jak silný je Kuomintang
V Čínské republice na Tchaj-wanu, jak se oficiálně nazývá nekomunistická Čína, začíná čtyřměsíční období, v němž voliči rozhodnou o další orientaci ostrova. Tuto sobotu proběhnou parlamentní volby a 23. března 1996 volby prezidenta republiky.

V Čínské republice na Tchaj-wanu, jak se oficiálně nazývá nekomunistická Čína, začíná čtyřměsíční období, v němž voliči rozhodnou o další orientaci ostrova. Tuto sobotu proběhnou parlamentní volby a 23. března 1996 volby prezidenta republiky.
Zkouška na březen
Pokud by se tyto volby konaly ve většině ostatních asijských zemí, vyžádaly by si stručnou zprávu. Jenže na Tchaj-wanu jde o mnoho. První prosincovou sobotu tamní voliči rozhodnou o složení stošedesátičtyřčlenného legislativního dvora, který je součástí Národního shromáždění. A to představuje všečínský parlament, který se na ostrově usadil poté, co v roce 1949 Mao Ce-tungova armáda vypudila z kontinentální Číny Čankajška.Výsledky nadcházejících parlamentních voleb se již teď obecně chápou jako generální zkouška vůle voličů pro březnové klání o úřad prezidenta a viceprezidenta. Poprvé v poválečné historii ostrova budou tyto dvě klíčové osobnosti vybírat v přímé volbě všichni Tchajwanci s volebním právem. Dosud mělo toto právo pouze Národní shromáždění. Přitom až do letošního jara byla přímá volba na vážkách. Nakonec se ji podařilo prosadit, a tím se také završuje proces ústavních reforem, zahájený koncem osmdesátých let. I proto dnes můžeme Tchaj-wan považovat za pluralitní demokracii, v níž nechybí žádný z důležitých prvků.


Je z čeho vycházet
Jedním z takových prvků jsou průzkumy veřejného mínění, na Tchaj-wanu ještě před deseti lety neznámé a zakazované. Dnes se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















