Opět se rozdávají přebytky
Brzy po odměnění ministra Pilipa, Rubáše a Stráského zaklepal na dveře Kočárníkova úřadu ministr vnitra Jan Ruml se svým programem rekondice policie na příští tři roky.
Brzy po odměnění ministra Pilipa, Rubáše a Stráského zaklepal na dveře Kočárníkova úřadu ministr vnitra Jan Ruml se svým programem rekondice policie na příští tři roky. Ruml požaduje pro policii 15 miliard korun navíc a navrhovaný rozpočet na příští rok (23,5 miliard korun) navrhuje zvýšit rovnou o pět miliard. Nakonec dostal pouhou miliardu a půl. Svůj podíl z rozpočtového přebytku vláda minulý týden nadělila i dalším resortům: daňovým úřadům, ministerstvu kultury, spravedlnosti a dalším.
Krize
Potřebuje opravdu Rumlův úřad zmíněné peníze? Je opravdu situace krizová? Samozřejmě, že ano. Jako krizovou hodnotí svou situaci policie všude na světě a také úplně každá policie na světě nebude nikdy spokojena s výší rozpočtových prostředků, které získá. Stejně tak je běžné, že vrcholky organizovaného zločinu často disponují vyspělejší technikou než jejich pronásledovatelé. Argumentace, která Rumlovo úsilí o patnáct miliard doprovází, je tedy zcela klasická a vlastně jakoby vystřižená z knížek profesora Parkinsona nebo z ekonomických učebnic tzv. teorie veřejné volby. Pokud žádá byrokrat peníze navíc, vždy mluví o možném kolapsu svého resortu jako celku, v lepším případě o jeho krizi. I v tomto ohledu se tedy chová ministr vnitra klasicky.Poněkud diskutabilní je ovšem způsob, jakým někteří resortní ministři - a nejen Ruml - bojují o prostředky a svou část přebytkového koláče. Nejprve oznamují svůj úmysl usilovat o určitou částku novinářům, nadsadí ji a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
