Vary nebo Praha
Počátkem ledna se v novinách objevily zprávy, že karlovarský filmový festival prožívá schizma. Nadace Filmfestival KV, která jej pořádá, se rozštěpila na dvě frakce a mezinárodní producentská organizace FIAPF udělila prestižní kategorii a té z nich, která si dala název Zlatý Golem a hodlá festival přenést do Prahy.
Počátkem ledna se v novinách objevily zprávy, že karlovarský filmový festival prožívá schizma. Nadace Filmfestival KV, která jej pořádá, se rozštěpila na dvě frakce a mezinárodní producentská organizace FIAPF udělila prestižní kategorii a té z nich, která si dala název Zlatý Golem a hodlá festival přenést do Prahy. Jde o další důkaz tradiční české nesvornosti, anebo má festivalová zápletka hlubší příčiny?Na začátku sporu stála hlavně uražená ješitnost. Od léta rostla nevraživost mezi předsedou nadace FKV hercem Jiřím Bartoškou a ředitelem festivalu režisérem Antonínem Moskalykem, který nakonec z nadace odešel a v tichosti založil Zlatého Golema. Navázal kontakty s Českou unií filmových producentů, a ta díky svému členství ve FIAPF získala pro jeho podnik právo pořádat festival kategorie a v Praze.
Byla by ho škoda
Spory o to, kde festival pořádat, se táhnou od roku 1990. Zastánci Prahy argumentují tím, že v hlavním městě se soustředí filmový průmysl a je zde i přiměřené divácké zázemí. Pro Vary hovoří vedle téměř půlstoleté festivalové tradice i potřeba vrátit lázním světové jméno i vhodné promítací sály v Thermalu. Ozývají se však i pochybnosti, zda v zemi s tak slabou kinematografií festival vůbec pořádat. Obě porevoluční přehlídky skončily finanční ztrátou. Poprvé v roce 1992 padla na vrub ministerstva kultury, ale kdo zaplatí dluh sedm a půl milionu korun z loňska, není zatím jasné. V roce 1994 se úloha ministerstva omezila na zapůjčení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
