Boj pokračuje
Boj pokračuje
Slovensko si připomíná padesát let od začátku povstání proti fašismu
I na Slovensku po listopadu 89 zmizely stovky soch a tabulí oslavujících KSČ, V. I. Lenina či Klementa Gottwalda. Až na výjimky se ale nevyskytl případ, že by občané odstranili památník připomínající Slovenské národní povstání z roku 1944. Z mnoha pomníků však zmizely pěticípé hvězdy - většinou namontované až v padesátých letech - a o poznání ubylo „partyzánských“ a „povstaleckých“ názvů ulic a náměstí (například bratislavský most SNP se dnes jmenuje „Nový“). A i když ústřední bratislavské náměstí SNP i s povstaleckým sousoším, které nyní slouží jako „hrob neznámého vojína“, stále existuje, je velkou otázkou, zda vůbec lze odkaz povstání předat pokolením, pro které hlavním politickým zážitkem a obětí byla rýma, kterou dostali v listopadu 89 při cinkání klíči. Jedno je však zřejmé: tak jako po potlačení povstání v říjnu 1944 „boj pokračoval v horách“, i dnešní zápas o smysl povstání neskončí oficiálními oslavami v Bystrici u příležitosti padesátého výročí SNP.
Žádné rambovské dobrodružství
Oslavy oficálně připravuje vládní komise v čele s místopředsedou vlády Romanem Kováčem, synem jednoho z povstaleckých velitelů. To spolu s faktem, že jsou pozváni významní zahraniční politici, signalizuje, že vláda chce jednoznačně navázat na protifašistickou tradici SNP. Navenek tedy trvá nenarušená kontinuita oslav, připomínání, nostalgie i vyznamenávání. Tvrdit ale, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
