Krátká historie samozvanců a ztroskotanců v Osvračíně u Domažlic
Krátká historie samozvanců a ztroskotanců v Osvračíně u Domažlic
Půl roku před sametovou revolucí zabavil soud Jaroslavu a Silvestře Chnápkovým mlýn, který koupili osm let předtím. Z rozsáhlého hospodářství zůstaly rodině jen tři místnosti v obytné části domu. Už poněkolikáté v životě jim tak úřady daly na srozuměnou, že provokovat režim a podepisovat Chartu 77 se nevyplácí.Od listopadu 1989 se pak manželé Chnápkovi snažili o revizi vyvlastňovacího procesu. Domažlický soud však jejich žádost loni na podzim zamítl. Shodou okolností o tom rozhodoval tentýž soudce, který tenkrát v dubnu 1989 vynesl napadený rozsudek.
Místo zeleniny „zakázaná kultura“
„Vždycky jsme chtěli žít na venkově, mít vlastní dům, pěstovat zeleninu, chovat zvířata,“ říká mostecký rodák Jaroslav Chnápko. „Ale pokaždé nám to někdo překazil.“ Jeho cesta za vesnickou idylou začala v roce 1977, kdy s přítelkyní Silvestrou a několika kamarády koupil dům v Nové Vísce u Chomutova. Protože se ale na statku kromě zeleniny pěstovala i „podvratná činnost“ - koncertovaly tu zakázané skupiny Plastic People a DG 307 - stal se dům brzy středem pozornosti státní moci a v roce 1981 byl vyvlastněn.Část osazenstva Nové Vísky emigrovala, část rezignovala, ale Jaroslav se Silvestrou, mezitím už manželé, od své představy „života v přírodě“ neustoupili. Ještě v roce 81 koupili jiný objekt: mlýn s hospodářskými budovami a se zahradou v Osvračíně u Domažlic.Odhad zněl na sto osm tisíc, majitel požadoval…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
