Příliš chudí na spravedlnost
Příliš chudí na spravedlnost
V okresech na severu hrozí kolaps státem garantovaného práva
„Za dva roky by to mělo být lepší,“ říká ministr spravedlnosti Jiří NovákVláda navrhuje vyšší platy, ale exodus soudců z české justice pokračuje
Tři roky po listopadu se už právníci nedohadují, jestli trestní řád, občanský či pracovní zákoník mají odborné nedostatky a jestli by se nedaly některé zákony vylepšit. Spor se vede jen o to, za jak dlouho se naše soudnictví zhroutí. Podle některých pesimistů je to zbytečná otázka: ke kolapsu už došlo.Všichni shodně konstatují, že soudům chybějí peníze i lidi a že množství soudních případů bude proto rozhodnuto až za několik let. Rozpad soudní moci ohrožuje i hospodářskou stabilitu země. Dnes není nikdo schopen přinutit dlužníky, aby uhradili své závazky, a řada firem se proto dostává do zoufalé situace. Jejich následná platební neschopnost pak v roztočeném kolotoči ohrožuje další a další podniky. Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo v tomto smyslu varovnou zprávu pro českou vládu.
Justice se hroutí
V listopadu 1989 pracovalo v České republice 1.380 soudců. Během následujících tří let třetina z nich odešla. Někteří kvůli lustračnímu zákonu (vesměs za členství v Lidových milicích), zbytek však svlékl talár dobrovolně a přesunul se do výnosnější advokacie.Přišli samozřejmě noví lidé, ale bylo jich málo. Díky tomu má dnes například Nejvyšší soud České republiky naplněn stav pouze z jedné třetiny.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
