Pravda je milosrdná
Pravda je milosrdná
O účtování s východoněmeckou minulostí hovoří JÜRGEN FUCHS
Básník a psycholog JÜRGEN FUCHS (narozen 1950) se v polovině sedmdesátých let zařadil mezi kritiky vládnoucího režimu v NDR. Vystupoval na literárních večerech, na nichž se také seznámil s Wolfem Biermannem, Bettinou Wegenerovou a dalšími představiteli neoficiální umělecké scény, kteří byli postupně vytlačováni z postoje „pozitivních“ kritiků režimu do pozice jeho odpůrců. Fuchsova aktivita nezůstala utajena Stasi. Následovalo vyloučení z SED, FDJ i z vysoké školy, zákaz veřejného vystupování a publikace. V listopadu 1976 byl zatčen a v srpnu 1977 přinucen k odchodu do západního Německa.Teprve po pádu Honeckera a otevření tajných archívů bývalého ministerstva státní bezpečnosti se Jürgen Fuchs dozvěděl, jak pečlivě ho Stasi sledovala i po jeho odchodu na Západ - až po přesný záznam cesty, kterou jeho dcerka Lili chodí do školy. To se už před německou veřejností začal odhalovat netušený systém kontroly, který umožnil Stasi pomocí desetitisíců agentů a špiclů proniknout i do církevních a opozičních kruhů a manipulovat je.Tato odhalení způsobila v německé společnosti otřes. Ozvaly se hlasy, že by bylo lépe se nepříjemnou minulostí raději nezabývat a přístup k archívním dokumentům i pro samy oběti znovu uzavřít. V této situaci našel básník a psycholog Fuchs novou úlohu - zasazovat se o to, aby tento způsob vyrovnání se s minulostí neohrozil demokratickou budoucnost spojeného…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
