Hrozby a naděje
Hrozby a naděje
Lepší hůř a včas než dobře, ale pozdě, říká prof.Leszek Balcerowicz
Většině z nás přirozeně velmi záleží na demokracii, a právě proto bychom ji neměli příliš idealizovat. Musíme si uvědomit její slabost, zvlášť v perspektivě toho, jaký má vliv na způsob přechodu k tomu pro ekonomiku nejdůležitějšímu, tedy ke kapitalismu. Existují tu totiž jistá nesporná nebezpečí, zvlášť je-li demokracie nestabilní, roztěkaná, slabá. Vidím čtyři hlavní hrozby, které demokracie přináší procesu přechodu ke kapitalismu.
Demokracie jako ohrožující element
Za prvé je to hrozba, že bude zbrzděna privatizace, která je vděčným objektem demagogů. Zastánce privatizace lze vždy obvinit z rozprodávání rodinného stříbra nebo z prodeje za babku, kterým se neprávem obohatil kupec. Všude, kde probíhala, docházelo ke konfliktům; musí přijít většinová vláda, jako ve Velké Británii, a realizovat ji navzdory útokům opozice.Druhá hrozba souvisí s problémem státního rozpočtu. Obecně je pro demokracii typické, že nemá ráda nepopulární opatření. Masová demokracie se totiž odvolává na masového voliče, který se obvykle nepříliš vyzná v dané problematice a lze mu tedy snadno namluvit, že jde o jeho dobro, byť by takové jednání mělo přímou cestou vést k dotisku peněz. Když se rozhlédneme po světě, vidíme, že téměř všechny demokracie mají problémy s rozpočtem. Zvlášť se to projevuje v demokraciích slabých (velký počet politických stran, koalicí atd.). Příkladem je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
