Hráz na modrém Dunaji

Hráz na modrém Dunaji

Velký den Júlia Bindera

„Toto je pro mne a pro celé československé stavebnictví velký den,“ říká v sobotu redaktoru rakouské televize ředitel Vodohospodářských staveb inženýr Július Binder. Za jeho zády sypou řvoucí tatrovky obrovské kusy žuly z pontonového mostu do Dunaje. Před několika hodinami, kolem desáté dopoledne, začala poslední fáze přehrazení řeky.

Cigarety, guláš a rum

Na pravém břehu postavili tribunu pro novináře, za ní velký bílý stan. Kdo má slabé nervy, najde ve stanu léky na uklidnění: alkohol, cigarety, jídlo, rum a guláš, všechno zdarma. Dnes je slavnostní den. Reportér jednoho pražského deníku myslí i na zítřek a odnáší si pod kabátem několik balíčků amerik. Nad stany se ve větru zmítají vlajky podunajských krajin, také maďarské. Je tu i vlajka Evropského společenství.Žánrovou idylku po několika hodinách vyruší vysílačky všudypřítomné Městské policie. Blíží se demonstrace. Novináři opouštějí stan rychle a ochotně - před chvílí inž.Binder, po krátkém rozhovoru s jejich kolegou, zakázal čepovat alkohol. Jsou však zklamáni. Dvě stě třicet demonstrantů místo slibovaných deseti plných autobusů z Maďarské republiky. A v jejich čele, stejně jako ve středu, profesor Béla Lipták. Nic nového. Každý už slyšel, že profesor přijel z daleka, aby burcoval lidi proti „poslednímu dílu stalinismu“, aby poukázal na příklad „zviditelňování se Slovenska v emancipačním procesu“. Bude žádat Mitteranda a Bushe a Evropské…