„Jestli někdo provede teroristický útok, budu vědět, jaký při tom měl pocit”
„Jestli někdo provede teroristický útok, budu vědět, jaký při tom měl pocit“
říká autor Prohlášení č.1 Revoluční partyzánské autonomie
Prostě někdy, když se třeba dívám na televizi a vidím ty hrůzy, myslím si, že je třeba ten systém zrušit. Je to však takový boj mezi mým racionálním já, které mi v žádném případě nedovolí nějaký útok podniknout, a mým druhým já, které tuší, že je třeba něco dělat. Výsledkem toho bylo prohlášení RPA, které jsem si vymyslel. Revoluční partyzánská autonomie neexistuje. Jakékoli jiné dopisy, jí podepsané, jsou plagiáty.Najít „Marca Cerradose“ nebylo zase až tak těžké. Mladičký středoškolák ničím nepřipomíná své idoly z RAF. Je spíš vystrašený, nervózně si mne ruce, ale s rozhovorem nakonec souhlasí. Hlavně aby se to nedověděli rodiče.Jak si myslíš, že je třeba tento systém odstranit?Nemyslím si, že je to možné jakoukoli revolucí. U mě jsou to spíše jakési sebeobranné akty, vytvoření nějakého vlastního životního prostoru, v němž by člověk mohl žít podle svých představ o společnosti.Co chceš dělat pro změnu neutěšené situace, o které je řeč v prohlášení?Moje aktivita je dost limitována tím, že nejsem zcela ekonomicky i jinak nezávislý na svých rodičích. Přesto už nějaké aktivity vyvíjím, ale nerad bych je zde specifikoval.Domníváš se, že v Čechách může dojít k teroristickým útokům?Nevím. Z historického hlediska to je málo pravděpodobné. Když v jiných částech Evropy probíhala vedle jiných politických hnutí také linie tzv.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.