Autonomie pro Palestince
Autonomie pro Palestince
Obtížné hledání přijatelného kompromisu
Když v roce 1979 Izrael uzavřel mír s Egyptem - první arabskou zemí, která de facto i de jure uznala židovský stát - tvořila část campdavidských dohod i ustanovení o palestinské autonomii na územích obsazených Izraelem v tzv. šestidenní válce roku 1967. Palestinská autonomie na západ od řeky Jordánu (dříve území Jordánska) a v pásmu Gazy (dříve součást Egypta) se však nestala skutkem - především proto, že tuto možnost zamítli sami Palestinci. Zatímco Izrael nabízel pokojné předání vlastní pravomoci prozatímní palestinské autoritě na dobu pěti let (přičemž po třech letech by se začalo jednat o konečném statutu území), OOP ze zahraničí požadovala rovnou vznik samostatného státu - to vše v situaci, kdy palestinská Charta s existencí suverénního židovského státu v nejmenším nepočítala (a dodnes nepočítá).
Osobní, nebo územní autonomie
K myšlence autonomie se Izrael naposled vrátil po zahájení přímých mírových jednání, jejichž šesté kolo právě probíhá ve Washingtonu. Nový premiér Rabin si dal záležet, aby patřičně zvýraznil posun v izraelské politice: zamezil výstavbu nových židovských sídlišť na obsazeném území, učinil vůči Palestincům několik gest dobré vůle, ale podstata sporu o autonomii se nezměnila. Jako v dřívějších kolech jednání (leden, únor 1992) je jím otázka zdroje autority.Podle izraelských představ není možné více než čtyřicetiletý konflikt vyřešit naráz, je třeba…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
