Američané mohou prohrát podruhé

Američané mohou prohrát podruhé
říká TRAN QUOC BAO, jeden z vůdců vietnamského exilu
Od roku 1975, kdy armáda komunistického Severu obsadila Saigon a celou jižní část Vietnamu, dosáhl počet vietnamských uprchlíků dvou miliónů. Mnozí z nich jsou organizováni v různých politických seskupeních a stranách. Jednou z nejvlivnějších je Vietnamská strana obnovy se sídlem v kalifornském Los Angeles. Její předseda TRAN QUOC BAO podnikl letos v srpnu se svými spolupracovníky cestu do Ruska, Polska a Československa.


Cílem jsou svobodné volby
Co vás vedlo k návštěvě východní Evropy?Především zájem o „nový vietnamský exil“. Z těch statisíců dělníků a studentů, vyslaných do bývalé východní Evropy, tam mnozí zůstávají. Jsou mezi nimi i lidé politicky činní. Cílem naší strany jsou svobodné volby ve Vietnamu a tomuto cíli napomáhají jak vietnamské časopisy v Československu, tak nezávislé vysílání z Moskvy.Ve Vietnamu ale nedávno volby proběhly.Ovšem, ale byl to stejný podvod jako kdykoliv v komunistické minulosti. 15.dubna 1992 byla dokonce přijata nová ústava. Ze 147 jejích článků je zajímavých pouze 7, které se týkají uvolnění ekonomiky. Dokud se nezmění článek č.4, který zaručuje komunistům vedoucí postavení, jsou všechny změny víceméně kosmetické. Po vzoru Číny, s níž hanojské vedení loni obnovilo spojenectví, se vládci Vietnamu pokoušejí oživit hospodářství bez politických změn. Zůstává tuhá cenzura, zůstávají vězni v koncentračních táborech. Přestože…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















