Jaderné výtopny
Jaderné výtopny
Plzeň jako pokusný králík
Náš jaderný program, který byl vlastně pouhou součástí atomové koncepce SSSR, počítal vedle budování jaderných elektráren na běžícím pásu i s využitím „jádra“ pro výrobu tepla. Místem jeho prvního uplatnění se měla u nás stát Mekka východoevropského atomu - Plzeň.V Plzni byl s touto vidinou cíleně budován rozsáhlý systém centralizovaného zásobování teplem. Nyní je napájen klasickými výtopnami, většinou spalujícími hnědé uhlí. Podle projektu, na němž se pracuje od r.1987, měly být na počátku příštího tisíciletí nahrazeny československo-sovětskou jadernou výtopnou.Sovětský svaz plánoval vyzkoušet svůj projekt na bázi zmenšených reaktorů VVER v Gorkém a ve Voroněži. Práce na těchto stavbách však byly zastaveny. Za této situace nabídla Úřadu města Plzně (ÚmP) svůj projekt jaderného reaktoru o výkonu 200 MW, vhodného pro centrální vytápění měst, firma Siemens Kraftwerk Union (KWU). Projekt se pokusila uplatnit v Německu, ale - neúspěšně.Spěchá se a důvody spěchu jsou známy. Siemens KWU je ochoten z poloviny hradit náklady spojené s výstavbou jaderné výtopny, ovšem za určitých podmínek. Svých 100 miliónů marek váže na bleskový průběh celé akce. Definitivní souhlas musí mít březnu až dubnu 1992, v druhé polovině roku pak chce zahájit vlastní výstavbu a v zimě 1995–96 by měl být reaktor podle představ Siemensu v provozu.
Plzeň není pokusná laboratoř
Proti snaze testovat v Plzni nevyzkoušený reaktor se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
