My nejsme Češi
Neznám ani jeden všestranně podepřený důvod, proč by chystaná ústava ČR musela zakotvovat jakékoli změny státoprávního charakteru.
Neznám ani jeden všestranně podepřený důvod, proč by chystaná ústava ČR musela zakotvovat jakékoli změny státoprávního charakteru. Změny v administrativně-správní rovině jsou jistě nezbytné, ale cesta ve směru „suverénních“, „samosprávných“ zemí je v naší dnešní situaci scestná. Meziválečná republika zavedla zemské zřízení (navíc v odlišné podobě, než si ji představují současní „moravští patrioti“) až v r.1927, tj. devět let po svém vzniku. Tehdejší politikové byli státníky - měli rozum, a proto také jiné, závažnější starosti. My je nemáme? Fungující samospráva měst a obcí spolu s účelnou, pragmatickou státní správou na úrovni okresů - toť klíč k řešení nejbližších a nejnaléhavějších úkolů v této oblasti. Naučme se nejdříve spravovat své společné záležitosti „dole“. Jen vyhledávání dobrých radních, starostů a úředníků dá přinejmenším více námahy než krájení českého státu od „zeleného stolu“.
Osobně nemám nic proti tomu, že se někdo cítí být Moravanem nebo Slezanem nebo se k těmto pospolitostem hlásí jako k jakýmsi etnickým celkům (byť jde ve skutečnosti o fenomény značně proměnlivé územně historické, resp. kulturní identity). Zemské vlastenectví, úcta k tradicím, minulosti a láska k rodnému kraji mi v žádném případě nejsou cizí či lhostejné. Jiná věc ovšem je politikářské zneužití těchto přirozených realit. V této souvislosti považuji za smutné, že se popřává sluchu různým „moravským ideologům“, kteří přehazují výhybky vývoje tím, že zaměňují pořadí výzev, na které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
