Rádio v podzemí
V květnu 1955 jsem byl představiteli ilegálního vězeňského odboje v koncentračním táboře Nikolaj na Jáchymovsku (gen.ing.dr.Václavem Palečkem, kpt.Zd.Bechyněm a Václavem Prokůpkem, spisovatelem) požádán, abych na lágru vybudoval informační službu.
V květnu 1955 jsem byl představiteli ilegálního vězeňského odboje v koncentračním táboře Nikolaj na Jáchymovsku (gen.ing.dr.Václavem Palečkem, kpt.Zd.Bechyněm a Václavem Prokůpkem, spisovatelem) požádán, abych na lágru vybudoval informační službu. Bylo to naprosto nutné vzhledem k aktivitám StB a vzhledem k dezinformacím, šířeným po všech koncentračních táborech Jáchymovské oblasti.
Souhlasil jsem s podmínkou, že utajení sítě budu provádět pouze já sám. Obrátil jsem se na své přátele skauty a vysvětlil jim důležitost a smysl akce. Tak vznikla „Skautská informační služba“.V krátké době jsme měli potřebný radiomateriál, který byl opatřován přímo na šachtě Eduard, mnohdy za nebezpečných situací. Skauti v dílnách zhotovili dle mých nákresů potřebné díly a já jsem ihned započal se stavbou dvou radiopřijímačů. První byl bateriový; po odzkoušení jsme jej dopravili podzemím na šachtu Rovnost. Pracoval zde více než jeden rok - až do vyzrazení.
Druhý radiopřijímač byl síťový a použil jsem jej k dennímu systematickému odposlechu stanic BBC, Hlas Ameriky a Svobodná Evropa po dobu téměř 30 měsíců. Naši skauti rovněž získali mapy jáchymovské oblasti a kompasy a sledovali vězně podezřelé ze spolupráce s StB.
Tato zcela mimořádná akce rozrušila dezinformační službu StB prakticky ve všech jáchymovských táborech. Dávali jsme si zprávy díky pohybu vězňů při ošetřování ve Vykmanově, ale i stykem v podzemí a pomocí mikrotelefonu, zhotoveným rovněž ve vězeňských dílnách.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
