Vina? Ano!!!
Aktuálním tématem, dosud nevyřešeným, stále zůstává tzv. kolektivní vina komunistů. Někteří o ní buď souhlasně nebo nesouhlasně hovoří, většina však kolem problému tiše přešlapuje. PhDr. Jan Čulík (Inf. servis 49) se v podstatě staví za pojem kolektivní viny a zřejmě právem.
Aktuálním tématem, dosud nevyřešeným, stále zůstává tzv. kolektivní vina komunistů. Někteří o ní buď souhlasně nebo nesouhlasně hovoří, většina však kolem problému tiše přešlapuje. PhDr. Jan Čulík (Inf. servis 49) se v podstatě staví za pojem kolektivní viny a zřejmě právem. Přesto se však domnívám, že by bylo správnější hovořit o individuální vině komunistů, i když tato vina není samozřejmě u všech stejná.
Chci hovořit především o těch, kteří do KSČ vstoupili po srpnu 1968. To proto, že individuální vina všech komunistů v „normalizačním období“ je daleko zjevnější, a také proto, že většina členů ve straně získala své členství právě v posledních 20 letech. Tito lidé vstupovali do strany, která se veřejně přihlásila k aktu okupace Československa, která se netajila tím, že pronásleduje všechny ty, co s ponížením národa vyslovili nesouhlas, do strany, která zjevně devastovala naši ekonomiku, společenskou morálku a kulturu. Můžeme si myslet, že ti, co do ní vstupovali, toto všechno nevěděli? Samozřejmě, že v naprosté většině věděli!
Dnes máme dojem, že většinu straníků tíží špatné svědomí nebo se snaží udržet na svých pozicích, a proto hledají různé způsoby, jak svoji vinu omluvit. Nejčastější argument je ten, že na důležitých místech máme kvalilfikované odborníky, kteří vstoupili do strany jen proto, aby právě dosáhli oné kvalifikace, mohli pracovat ve svém oboru a být společensky užiteční. V úřadech a institucích, kde organizovanost v KSČ byla téměř stoprocentní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
