Zahradil se probouzí
Jednou to přijít muselo. To, že zmocněncem Topolánkovy vlády pro otázky euroústavy se stal Jan Zahradil, který se netají odporem vůči tomuto typu smlouvy, nikdy nevzbuzovalo v táboře koaličních partnerů nadšení. Teď se ale schyluje k otevřenému konfliktu.

Jednou to přijít muselo. To, že zmocněncem Topolánkovy vlády pro otázky euroústavy se stal Jan Zahradil, který se netají odporem vůči tomuto typu smlouvy, nikdy nevzbuzovalo v táboře koaličních partnerů nadšení. Teď se ale schyluje k otevřenému konfliktu. Zeleným vadí, že vyslanec v cizině mluví o návrzích, které nejsou součástí společné vládní pozice, a že se tedy stalo to, čeho se obávali – nebere ohled na jejich názor.
Na vznikající spor v kabinetu upozornily v pátek Hospodářské noviny: na nedávném jednání v Německu Zahradil prosazoval něco, čemu se v euroústavní hantýrce říká „červená karta“ – jde o právo národních parlamentů za určitých podmínek odmítnout unijní zákony či rozhodnutí. Výsledkem by byla vícerychlostní Evropa, a právě tento model europoslanec dlouhodobě prosazuje jako východisko ze situace, do níž se Unie dostala po francouzském a nizozemském NE ústavě. „Těm zemím, které by se chtěly integrovat úžeji, by v tom taky nikdo neměl bránit. A zároveň není dobré k tomu tlačit země, které to nechtějí. Jediné východisko z toho je vícerychlostní Evropa nebo Evropa více jader,“ říká Zahradil. Europoslanec ostatně navrhoval princip červené karty už před pěti lety při přípravě původního návrhu euroústavy v Konventu, dnes je mu spojencem Polsko.
Podle šéfa sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Lišky se však koalice na takových detailních návrzích nedohodla. „Tohle jde výrazně za jeho mandát. V pozici vlády nic takového nevidím,“ říká Liška. Ve společném prohlášení, za něž si vysloužila pochvalu hlavně ODS za vstřícnost, se obecně píše, že vláda nedopustí zhoršení českých pozic oproti současnému stavu.


Zahradil se opírá právě o tohle a tvrdí, že vše, co dnes dělá, vychází z vládního stanoviska. Jeho návrhy se nelíbí ani sociálním demokratům. „Je to komplex destruktivních opatření jednoznačně zacílených proti integračním procesům v Evropské unii,“ říká poslankyně ČSSD Ladislava Zelenková. Zahradil svou představu „udržování české pozice“ zatím předestřel na neoficiální půdě. Češi mají na vyjasnění detailů čas až do ústavní porady naplánované na červnový summit Unie.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















