Rusové tuší, že se něco semele, ale do poslední chvíle nebudou vědět kde a za jakých okolností

Od zahájení loňské ruské agrese na Ukrajinu uplynulo čtrnáct měsíců. Co vás ze strany Rusů zatím nejvíc překvapilo?

Nikdy jsem nečekal, že to pro Rusy bude snadné. Ukrajina je opravdu velká země, nemyslel jsem si, že by mohli jednoduše vyhrát. Zvlášť když Ukrajinci hned od prvních dnů projevovali tak velký odpor. Ale zaujalo mě, že Moskva nedokáže využívat efektivněji výhod své armády. Od loňského února jsme viděli jen řadu velkých selhání. A hodně z toho, co se stalo, je v souladu s ruskou nebo ještě dřívější sovětskou praxí: kupit chyby a nepoučit se z nich. A do toho ruské politické vedení projevuje neochotu najít z té situace cestu ven. Místo toho se upínají k novým a nesmyslným cílům. Nedokázali dobýt Kyjev, rozhodli se soustředit na Donbas. Příliš se fixují na získaná území, a přicházejí tam kvůli tomu o vojáky. A to není vše.

 Co ještě máte na mysli?

Anektovaná území nemají celá, a "nedrží" jim to tudíž pohromadě. Zimní útoky na energetickou infrastrukturu nezlomily Ukrajince, Kyjev dokonce znovu elektřinu vyváží. Putin je zjevně frustrovaný, několikrát změnil vojenské velitele, má tendenci do všeho mluvit. A  všichni do toho čekají, s čím přijde Ukrajina.