Ranní postřeh Petra Bittnera: Čí je ostuda páchaná idiotem?

Ať už budou někteří patologicky sebevědomí členové nové vlády halucinovat o zastupování nějaké imaginární „většiny“ jakkoli, faktem zůstává, že většina české společnosti je z výsledku voleb znechucená a o žádnou z vládních stran by si neopřela ani smeták.

Na smutnou realitu vznikání – a bohužel i vzniknutí – této vlády se nám možná podařilo na několik dní zapomenout v kruhu nejbližších. Bohužel, tragické důsledky této temné události české historie nám hned první den nového roku plnými doušky připomněl sám nejhorší „ksicht“ tohoto zavrženíhodného projektu, Tomio Okamura – se soudním svolením zvaný Pitomio. Tento celoživotní prodavač „hrnců“ nenávisti, jemuž za to ostatně stále hrozí trestní stíhání, bezpáteřní křikloun a provokatér, jehož vláda Andreje Babiše s lhostejností sobě vlastní neváhala posadit do třetí nejvyšší ústavní funkce, totiž pronesl svůj nikým nevyžádaný „novoroční projev“.

Kdybych měl vybrat jednu složku jeho desetiminutové ostudy, která ve vyváženém mixu toho nejhoršího, co dokázala česká politická kultura za 36 let vyprodukovat, přece jen převažovala, byla by to asi ona provokace. Je obecně známo, že Tomio Okamura se mentálně i co do hloubky charakteru zasekl někde před pubertou. Nejlépe je to vidět v jeho naivním, sebeuspokojivém výrazu, se kterým zcela záměrně posouvá svůj výrok do přepjaté polohy za hranou přijatelného. Tuto metodu v Okamurovi oceňují zejména lidé s podobným životním problémem nízké sebehodnoty, nedospělosti v dospělém věku a z nich přímo plynoucí neznalosti ničeho, strachu ze všeho a nenávisti vůči všemu.

Tito lidé bohužel poprvé poznají, že prostředky plynoucí z této úspěšné symbiózy plynou jen jedním směrem – z Okamurovy reálné politické práce jim totiž ve vysněné vládě s SPD nekápne ani na splátky exekucí. Zato Okamura si třeba takovou vilku na Břevnově už postavil.