Jednotné přijímací testy przní skutečnou vzdělanost
České učitelky a učitelé se musí vyrovnat se schizofrenií požadavků, které na ně stát klade
Základní pravidlo říká, že pokud stát v oblasti vzdělávání nařídí nějakou formu povinných zkoušek, vydělají na tom soukromé firmy a zaplatí to rodiče. Že to vrchovatě platí i o jednotných přijímacích testech na střední školy, které se u nás zkouší druhým rokem a napřesrok budou povinné, se může přesvědčit každý. Stačí si koupit noviny.
Mladá fronta Dnes i Lidové noviny (oba deníky z vydavatelství MAFRA) jedou marketingovou kampaň postavenou na obavách z přijímaček (a maturity) už mnoho týdnů a nemíní hned tak skončit. Nejenže denně otiskují testy různých soukromých společností, ale přímo na webech deníků inzerují: Také se bojíte přijímaček? Nemusíte. Stačí, když si nás měsíc dva předplatíte.
Stojí za to noviny otevřít i v případě, že nemáte dceru či vnuka, který se chystá v jedenácti, třinácti či patnácti letech na nějakou střední školu. Zatímco v Mf Dnes probíhá v zásadě přijatelný zostřený pravopisný a počtářský výcvik, v Lidových novinách otiskují ukázkové úlohy, mezi nimiž lze najít opravdové perly. Píše se tu:


Otázky pro žáka 5. třídy, které se mohou objevit v přijímacích testech.
Najděte skupinu slov, která obsahuje jen předložky nevlastní.
- zajisté, ano, pro, kromě
- zajisté, během, mimo, vedle
- do, pro, k, u
- během, mimo, vedle, kolem
Jakým slovním druhem je slovo skákání
- podstatné jméno
- podstatné jméno i sloveso
- sloveso
- zpodstatnělé přídavné jméno
Předložky nevlastní? Hm. Pravděpodobně jde o páťáky, kteří usilují o titul Malý lingvista. Ale i deváťák si užije.
Do jaké skupiny slov byste zařadili slovo ledviny
- látková podstatná jména
- hromadná podstatná jména
- množná podstatná jména
- pomnožná podstatná jména
Jakou větu vedlejší nejčastěji uvozuje spojka protože
- příslovečnou účelovou
- příslovečnou měrovou
- příslovečnou příčinnou (důvodovou)
- příslovečnou přípustkovou
Pokud jste podobně jako já na chvíli znervózněli, protože jste si nebyli jisti, na co se vás vlastně ptají, je to prostě proto, že ty otázky staví na znalosti lingvistických pojmů, které prakticky nikdo v reálném životě nepoužívá; obvykle ani ten, kdo se psaním a redigováním živí. Ostatně proto jste je dávno zapomněli. Užitečné jsou právě jen pro účely podobného testování. Velmi dobře se totiž s jejich pomocí sestavují testové úlohy.
Proto se testy pro přípravu k přijímačkám podobnými nesmysly jen hemží. Vybral jsem výhradně otázky z češtiny, protože jsou pro pochopení podstaty problému pro většinu lidí srozumitelnější, ale ani matematika na tom není lépe. Schopnost ověřovat výroky? Klást si zajímavé otázky? Ale kdeže. Úprava algebraických výrazů a slovní úlohy typu Kolik vajec snesla slepice B, když…
Pokud se podíváte na ukázkové testy CERMATu, který jednotné přijímačky pro všechny typy středních škol organizuje, jsou přece jen o něco lepší, přinejmenším pracují se čtenářskými úlohami. Ale i tady se vás ptají na to, jaké existují funkční styly, nebo musíte vědět, jak je definováno sousloví. A rok od roku přibývá důrazu na pravopis, větný rozbor a znalosti literární teorie.
Nevidíte na tom nic špatného? Pravopis a větný rozbor považujete za důležité? No to je právě ten problém, který dostává učitele do schizofrenní situace. Už víc než deset let máme ve školách vzdělávací programy postavené na tom, že učitel/ka má žáky naučit vnímat text, řečí i písmem vyjadřovat to, o čem přemýšlí; žák má převzít zodpovědnost za to, co dělá, a umět obhájit svůj názor. Jenže ve skutečnosti skoro nic z toho na výstupu ze škol stát nezajímá.
Naopak předepisuje testy postavené často na pravopisných výjimkách a chytácích. Tak co má učitel vlastně učit? Čemu má věnovat omezený čas ve třídě? Jednotné přijímací testy tuhle schizofrenii jen posílí. Nejen rodiče, ale často i vedení škol říkají jasně: Hlavním smyslem základní školy je dostat dítě na střední školu. Takže tyhle testy, to jsou naše osnovy! Dovolíte si jako učitelka říct, že je to nesmysl?
Ve skutečnosti jednotné přijímací testy - a ještě víc průmysl přípravy na ně - pouze przní skutečnou vzdělanost, protože ji omezují na trénovatelné a snadno testovatelné položky. Podobné testy leží učiteli v cestě v páté, sedmé, deváté třídě a u maturity. A pak si vysokoškolští učitelé i zaměstnavatelé dokola stěžují, že absolventi neumí obhájit svůj názor, převzít zodpovědnost za to, co dělají, přemýšlet o problému a efektivně hledat jeho řešení. Ještě než kývnete, že to si také přesně myslíte a že testování by mělo být přísnější, zkuste vzít na vědomí, že žádáte více toho stylu výuky, který ve skutečnosti ten současný stav způsobil. A jen tak mimochodem, vy si ze školy pamatujete, co jsou to předložky nevlastní? A k čemu tu znalost užíváte?
Proč Povinná zkouška krásu matematiky studentům neukáže, vysvětluje Jakub Stránský ze startupu Techambition.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.




















