Političky čelí sexistickým urážkám, Ševčík se neomluví a Motoristé cringují

Cringe Motoristé. Pojem „cringe“ už dávno není jen divné slovo mladé generace. Z pocitu, který kombinuje trapnost, humor, ale i zesměšnění, se stává cílená komunikace na sociálních sítích, a to i mezi politiky. Právě to sledují výzkumníci a výzkumnice z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK. Jeden výzkumnický tým se zaměřil na on-line komunikaci Motoristů sobě a také jejich mládežnické organizace Motorgen, konkrétně na to, jak se jejich cringe humor pojí s genderovými tématy. 

Analyzovali zhruba devadesát příspěvků Filipa Turka, Petra Macinky, Matěje Gregora a Motorgenu během roční předvolební kampaně, tedy do loňského září. A zjistili, že Motoristé sobě podle výzkumníků používají cringe humor k tomu, aby se vymezili vůči politickým oponentům v tématech „genderové ideologie“. Cringe využívají k výsměchu těm, kteří se tradičním normám vymykají. Studie upozorňuje například na to, že se na sociálních sítích objevuje spojení transgender lidí a nebinárních osob a „duševní poruchy“. 

Podle Lenky Vochocové, jedné z autorek studie „His Squareness“ Filip Turek and his Engine Boys („Jeho Hranatost“ Filip Turek a jeho motoroví kluci), Motoristé sobě a jejich mládežnická organizace v předvolební kampani toto zesměšňování využívali jako systematickou delegitimizaci liberálních postojů. „Obsahy velmi často rámovali jako humorné a cringe, což interpretujeme jako snahu zastřít jejich společenskou závažnost a problematičnost,“ říká Respektu. Jako příklad autoři uvádějí výjev z Instagramu Matěje Gregora, kde se u záběru animované pohádky, v níž je postava nebinárního bizona, směje a zakrývá si dlaní obličej, aby ukázal, že „cringuje“. 

Výzkumníci popsali i další motoristický nástroj – jejich vlastní prezentaci jakožto ztělesnění maskulinního ideálu. „Přítomný byl až jakýsi hypermaskulinní ideál ztělesňovaný především Filipem Turkem, ale zastoupený i sebeprezentací Petra Macinky jako účastníka Spartan Race,“ popisuje Vochocová. A vysvětluje i důvod, proč se akademici zaměřili právě na genderový aspekt motoristické on-line komunikace. Výzkum je součástí širšího projektu, který se zaměřuje na genderové dezinformace a misinformace v českém digitálním prostředí.