0:00
0:00
Na rovinu15. 3. 20112 minuty

O polovinu chudší

Astronaut

Proč jsou Češi v mezinárodní konkurenci pozadu? Už nějakou dobu to tušíme, ale vládní NERV přinesl do debaty nová, dosud neznámá a přesvědčivá data. Jde o to, že nevyužíváme vzácný zdroj bohatství – ženy.

Není pochyb o tom, že Česku v globální soutěži ztrácí dech, ukazuje to celá řada mezinárodních srovnání. Důvodů je celá řada, ale vládní NERV ve své nedávné zpráva upozornil na fakt, o němž mimochodem mluvil T.G. Masaryk už před stoletím – společnost, která dá svobodu a vzdělání ženám, která využije jejich potenciálu, získává konkurenční výhodu, je dvojnásobně silná, dvojnásobně bohatá.

Česko svůj „ženský potenciál“ nevyužívá – na vedlejší koleji jsou zejména matky s dětmi. Podle mezinárodních srovnání je rozdíl v zaměstnanosti žen bez dětí a matek nejvyšší v Evropě. Existují dokonce státy (Portugalsko, Slovinsko), kde bezdětné ženy podle statistik pracují dokonce méně a Slovinky se dvěma dětmi dokonce chodí do práce ještě více než „autorky“ jedináčků. Naopak Češky jakoby mateřství úplně „vyřadilo z provozu“.

↓ INZERCE

Námitka v této souvislosti obvyklá říká, že ženy s potomky prostě tolik pracovat nechtějí a dávají plně přednost rodinnému životu. Jenže je to námitka značně pochybná. Jednak se nechce věřit, že by byly Češky tradičnějšími matkami než Polky, Španělky nebo Italky. (A navíc - nakolik je mikrojednotka matky a obvykle jednoho dítěte tradičním uspořádáním?) Pokud tedy mezi tradice počítáme širokou rodinu, tak jsme v české kotlině naopak nepříjemně moderní – takové Francouzky či Švédky rodí více než 1,49 dítěte, jak je obvyklé v Česku.

A navíc Češky volbami během „života před dítětem“ dávají jasně najevo, že mateřství nebude jejich výhradní cíl – mezinárodní vzdělávací testy nedávno opět zachytily stále debatovanější fenomén, kdy jsou dívky výrazně úspěšnější než chlapci. Na vysokých školách jsou studentky už pár let v přesilovce, a to včetně náročných oborů typu medicína.

Odpověď tedy bude někde jinde – v zemích s vysokou porodností i vysokou zaměstnaností žen (a tedy i bohatších) dělají řadu věcí jinak. Ale několik se zdá jako zásadních: hustá síť kvalitních školek a zaměstnavatelé dbající na flexibilní pracovní úvazky.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026