Šerifové ve favoritech. Devadesátky neřeší dobu, ale porevoluční zločin
Doba slouží v novém seriálu ČT hlavně žánru dobře napsané kriminálky
Devadesátá léta v Československu přinesla nejen fialová saka a kuponovou privatizaci s jistotou desetinásobku, ale i nebývalou vlnu kriminality gangsterského střihu. Orlické vraždy, Berdychův gang nebo kauzu s lehkými topnými oleji. Do té doby nebývalé kauzy, které zpětně představují dobrý zdroj pro kriminálky. Před deseti lety se případem Berdychova gangu, který s pomocí vysoce postavených policistů kradl a vraždil, inspirovali tvůrci seriálu Expozitura. A David Berdych figuruje i v nové šestidílné minisérii České televize Devadesátky vysílané v neděli večer.
Zatím ještě jako vyhazovač v nejvyhlášenějším pražském podniku, diskotéce se striptérkami Discoland Sylvie, kde se potkávalo podsvětí s kulturní a politickou smetánkou. Točit o nedávné minulosti není snadné., ale tvůrcům Devadesátek se podařilo najít atraktivní balanc mezi zachycením (některých) specifik doby a klasickou parťáckou detektivkou.
Maskovaný střelec proběhne pražskou ulicí a vypálí několikrát ze samopalu na muže nastupujícího do auta. Za chvíli jsou na místě vyšetřovatelé z oddělení vražd – ostřílená dvojice a nováček. S informací směrem k benjamínkovi, že „na vraždách se to dělá jinak“, vyšetřovatelé prohledají byt zavražděného. Na záznamníku si vyslechnou napůl vyděšený, napůl výhrůžný hovor zoufalého dlužníka. V nočním stolku najdou fotky z party s tehdejšími králi pražského podsvětí Františkem Mrázkem a Antonínem Bělou.


Kam půjdou policisté dál, je celkem jasné. Bělovu podnikatelskou vilu hlídají borci v černém. Jeden z nich je bývalý policista, se kterým se dvojice vyšetřovatelů zná. Závěrečné titulky pak dopoví, že Běla byl zavražděn v roce 1996 – podle policistů si vraždu objednal právě jeho parťák Mrázek. Ten zemřel stejně o deset let později, kdy ho zastřelil doposud neznámý vrah.
První díl Devadesátek je věnovaný do velké míry expozici. Úvodu do doby a do dynamiky tria vyšetřovatelů, které hrají Ondřej Sokol, Martin Finger a Kryštof Bartoš. Policie je dva kroky pozadu za novodobou mafií, která hraje podle vlastních pravidel. Část bývalých policistů dokonce přešla na druhou stranu, v lepším případě jako ochranka. Blízko k podsvětí mají i někteří aktivní. Na novou realitu reaguje každý z vyšetřovatelů po svém – pragmaticky, nabroušeně, idealisticky. Každý z nich má stoji náturu, někteří z nich minulost u komunistické policie.
Citlivé téma nicméně zatím jen naznačí jeden dialog o „cinkání klíčí“ mezi vyšetřovateli a skořápkářem, kterého se snaží využít k rozlousknutí případu maskovaného střelce. Návštěva pražského Discolandu zase uvádí na scénu nejvýraznější figurku porevolučního podnikání Ivana Jonáka proslulého výjezdy po Praze v kabrioletu s nahými dívkami a na míru šitými obleky, z jejichž kapes se mu sypaly bankovky, za něž si kupoval i místní policii. Což ale neplatí na jednoho z vyšetřovatelů, který jde do Discolandu pro informace.
V dalším díle už bude Jonák hlavní postavou, jak se pozornost přenese na kauzu vraždy jeho ženy Ludviky. Ne náhodou Devadesátky víceméně začínají touhle kauzou. Na jednu stranu Jonák ověšený zlatem definoval podobu novodobého českého mafiána a s tím překotný porevoluční raný kapitalismus. I díky němu se pro něj vžil termín „divoká devadesátá“. Na jeho křiklavém příkladu je možné ukázat tu nejviditelnější a divácky nejatraktivnější stránku porevoluční kriminality - třeba finanční zločinnost není tak sexy.
Devadesátá léta sama si seriál „odbude“ úvodní střihovou montáží z dobových médií, kde se potkávají Václav Klaus, Viktor Kožený i Karel Gott. Když si ji divák rozebere obraz po obraze, je patrné, jak málo z doby nakonec seriál skutečně zachycuje. Archivní úvod je tu pro náladu, pocit, nahození. Nakonec to ale ani tolik nevadí. Z devadesátých let si seriál bere přesně tolik, aby vyhmátl některá specifika a atmosféru. Nechybějí zlaté prsteny, skořápkáři, všudypřítomný bulvár.
Ale není to devadesátkové safari. Doba slouží hlavně žánru kriminálky. Autoři se soustředí na výstavbu bytelné detektivky s napínavým vyšetřováním a dobře napsanými policajty. Výhodou samozřejmě je, že se – stejně jako u Případů 1. oddělení – podílel na scénáři bývalý elitní detektiv Josef Mareš, který během působení u policie vyšetřoval jak Jonáka, tak třeba orlické vraždy, na něž možná dojde v dalších dílech.
Scénář k Devadesátkám, který napsal s Matějem Podzimkem, intenzivně pracuje s vizí Československa jako Divokého východu. Policisté tu jsou analogicky šerifové – byť oblečení v obnošených bundách a jezdící prskajícími favority, zatímco zločin se veze v mercedesu. Zločinci se jim mohou v jednu chvíli smát do obličeje, ale strážci zákona si udrží morální autoritu, byť se nebojí nakládat s pravidly kreativně, když je potřeba. Seriál táhne dopředu herecké trio Sokol-Finger-Bartoš. Brilantní je Michal Novotný coby zmíněný podnikatel Ivan Jonák. Pokud jsou Devadesátky předzvěstí, jak by mohla vypadat letošní seriálová sezona České televize, nemusela by být vůbec špatná.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















