Šerifové ve favoritech. Devadesátky neřeší dobu, ale porevoluční zločin

Devadesátá léta v Československu přinesla nejen fialová saka a kuponovou privatizaci s jistotou desetinásobku, ale i nebývalou vlnu kriminality gangsterského střihu. Orlické vraždy, Berdychův gang nebo kauzu s lehkými topnými oleji. Do té doby nebývalé kauzy, které zpětně představují dobrý zdroj pro kriminálky. Před deseti lety se případem Berdychova gangu, který s pomocí vysoce postavených policistů kradl a vraždil, inspirovali tvůrci seriálu Expozitura. A David Berdych figuruje i v nové šestidílné minisérii České televize Devadesátky vysílané v neděli večer.

Zatím ještě jako vyhazovač v nejvyhlášenějším pražském podniku, diskotéce se striptérkami Discoland Sylvie, kde se potkávalo podsvětí s kulturní a politickou smetánkou. Točit o nedávné minulosti není snadné., ale tvůrcům Devadesátek se podařilo najít atraktivní balanc mezi zachycením (některých) specifik doby a klasickou parťáckou detektivkou.

Maskovaný střelec proběhne pražskou ulicí a vypálí několikrát ze samopalu na muže nastupujícího do auta. Za chvíli jsou na místě vyšetřovatelé z oddělení vražd – ostřílená dvojice a nováček. S informací směrem k benjamínkovi, že „na vraždách se to dělá jinak“, vyšetřovatelé prohledají byt zavražděného. Na záznamníku si vyslechnou napůl vyděšený, napůl výhrůžný hovor zoufalého dlužníka. V nočním stolku najdou fotky z party s tehdejšími králi pražského podsvětí Františkem Mrázkem a Antonínem Bělou.

Kam půjdou policisté dál, je celkem jasné. Bělovu podnikatelskou vilu hlídají borci v černém. Jeden z nich je bývalý policista, se kterým se dvojice vyšetřovatelů zná. Závěrečné titulky pak dopoví, že Běla byl zavražděn v roce 1996 – podle policistů si vraždu objednal právě jeho parťák Mrázek. Ten zemřel stejně o deset let později, kdy ho zastřelil doposud neznámý vrah.

První díl Devadesátek je věnovaný do velké míry expozici. Úvodu do doby a do dynamiky tria vyšetřovatelů, které hrají Ondřej Sokol, Martin Finger a Kryštof Bartoš. Policie je dva kroky pozadu za novodobou mafií, která hraje podle vlastních pravidel. Část bývalých policistů dokonce přešla na druhou stranu, v lepším případě jako ochranka. Blízko k podsvětí mají i někteří aktivní. Na novou realitu reaguje každý z vyšetřovatelů po svém – pragmaticky, nabroušeně, idealisticky. Každý z nich má stoji náturu, někteří z nich minulost u komunistické policie.

Citlivé téma nicméně zatím jen naznačí jeden dialog o „cinkání klíčí“ mezi vyšetřovateli a skořápkářem, kterého se snaží využít k rozlousknutí případu maskovaného střelce. Návštěva pražského Discolandu zase uvádí na scénu nejvýraznější figurku porevolučního podnikání Ivana Jonáka proslulého výjezdy po Praze v kabrioletu s nahými dívkami a na míru šitými obleky, z jejichž kapes se mu sypaly bankovky, za něž si kupoval i místní policii. Což ale neplatí na jednoho z vyšetřovatelů, který jde do Discolandu pro informace.

V dalším díle už bude Jonák hlavní postavou, jak se pozornost přenese na kauzu vraždy jeho ženy Ludviky. Ne náhodou Devadesátky víceméně začínají touhle kauzou. Na jednu stranu Jonák ověšený zlatem definoval podobu novodobého českého mafiána a s tím překotný porevoluční raný kapitalismus. I díky němu se pro něj vžil termín „divoká devadesátá“. Na jeho křiklavém příkladu je možné ukázat tu nejviditelnější a divácky nejatraktivnější stránku porevoluční kriminality - třeba finanční zločinnost není tak sexy.

Devadesátá léta sama si seriál „odbude“ úvodní střihovou montáží z dobových médií, kde se potkávají Václav Klaus, Viktor Kožený i Karel Gott. Když si ji divák rozebere obraz po obraze, je patrné, jak málo z doby nakonec seriál skutečně zachycuje. Archivní úvod je tu pro náladu, pocit, nahození. Nakonec to ale ani tolik nevadí. Z devadesátých let si seriál bere přesně tolik, aby vyhmátl některá specifika a atmosféru. Nechybějí zlaté prsteny, skořápkáři, všudypřítomný bulvár.

Ale není to devadesátkové safari. Doba slouží hlavně žánru kriminálky. Autoři se soustředí na výstavbu bytelné detektivky s napínavým vyšetřováním a dobře napsanými policajty. Výhodou samozřejmě je, že se – stejně jako u Případů 1. oddělení – podílel na scénáři bývalý elitní detektiv Josef Mareš, který během působení u policie vyšetřoval jak Jonáka, tak třeba orlické vraždy, na něž možná dojde v dalších dílech.

Scénář k Devadesátkám, který napsal s Matějem Podzimkem, intenzivně pracuje s vizí Československa jako Divokého východu. Policisté tu jsou analogicky šerifové – byť oblečení v obnošených bundách a jezdící prskajícími favority, zatímco zločin se veze v mercedesu.  Zločinci se jim mohou v jednu chvíli smát do obličeje, ale strážci zákona si udrží morální autoritu, byť se nebojí nakládat s pravidly kreativně, když je potřeba. Seriál táhne dopředu herecké trio Sokol-Finger-Bartoš. Brilantní je Michal Novotný coby zmíněný podnikatel Ivan Jonák. Pokud jsou Devadesátky předzvěstí, jak by mohla vypadat letošní seriálová sezona České televize, nemusela by být vůbec špatná.