Jsme v pasti! Peking v rámci obchodní války zablokoval vývoz vzácných zemin

Pokladnice Jana Gieseho se nachází v obytné čtvrti na východě Frankfurtu nad Mohanem: bývalý protiletecký kryt se stěnami z železobetonu o tloušťce dvou metrů se tyčí mezi řadovými domy. Giese před ním zaparkuje svůj černý mercedes a rychle dokončí telefonát. „To byl zákazník z USA,“ říká, „shání nový materiál.“

V poslední době má spoustu podobných hovorů. Jeho firma Tradium totiž v bunkru skladuje to, co podniky po celém světě naléhavě hledají: takzvané kovy vzácných zemin z Číny. Jmenují se dysprosium, terbium nebo samarium. Giese je má v padesátikilogramových plastových sudech naskládané až po strop, jsou jich tu desítky tun, přesný počet nechce prozradit. Na stěnách jsou kamery, budovu hlídá bezpečnostní služba. V Evropě podle Gieseho pravděpodobně „není větší sklad kritických surovin“.

Kritických proto, že by se bez nich zhroutila infrastruktura moderních společností. Vzácné zeminy se nacházejí v elektromotorech automobilů a v generátorech větrných elektráren; nefungují bez nich ani pevné disky počítačů, obrazovky a radary. Najdeme je dokonce i v kontrastních látkách pro vyšetření rakoviny.

Najednou jsou nedostatkové

Často se používají jen ve velmi malém množství; podobně jako špetka soli v jídle. Celý evropský průmysl jich loni přímo dovezl pouze 13 tisíc tun (k tomu je třeba připočítat produkty z nich vyrobené, jako jsou magnety). Ale bez vzácných kovů se neobejde nic –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a najednou jsou skutečně nedostatkové. Protože to tak chce Čína.

Před měsícem rozhodlo ministerstvo obchodu v Pekingu o přísných kontrolách vývozu sedmi ze 17 vzácných zemin. Čínské politické vedení využívá svou moc nad surovinami k tlaku na USA v nynější obchodní válce. „Těžké vzácné kovy, jako je dysprosium a terbium, pocházejí dnes ze 100 procent z Číny,“ říká Maren Liedtke, geoložka z Německé agentury pro suroviny.