I vy prales potřebujete, vzkazují do Evropy původní obyvatelé Amazonie
Reportáž: Klimatická konference OSN v Belému připoutala pozornost k mizející brazilské džungli. Zabrání svět tomu, aby se z úložiště uhlíku a ráje biodiverzity stala savana?
Upřeně se na sebe díváme. Dva vzdálené světy. Na jedné straně Uti, stařešina národa Kayapó. Jeho tvář je plná vrásek. Otiskly se do ní desítky let boje proti odlesňování Amazonie. Jeho kmen patří k těm, které stojí v přední linii. Na druhé straně upocený reportér ze střední Evropy, u něhož není jasné, kvůli čemu mu čelo rudne víc. Jestli je to úpornou snahou vykouzlit ze španělštiny otázky v lámané portugalštině, anebo se prostě zapomněl namazat opalovacím krémem.
Rovníkové slunce uprostřed rozpáleného Belému praží na tisíce původních obyvatel Amazonie. Jejich „lidový pochod“ v hlavním městě pralesního státu Pará na severu Brazílie je doprovodnou akcí klimatické konference OSN COP30. Politici z celého světa tady kromě jiného řešili právě záchranu pralesů včetně amazonského. Kvůli kácení, těžbě či extrémním vlnám sucha se zdejší tropický deštný les podle přírodovědců dostává na hranici kolapsu, který bychom pocítili i v Evropě.
Obyvatelům Amazonie jde však o střechu nad hlavou i „jejich“ život. „Pro vás je to jen majetek a zdroj obohacení, mě odmalička učili, že stromy, zvířata i řeka jsou naši příbuzní. Dávají nám obživu, léky, bezpečí,“ říká Marcos Kaingang z brazilského ministerstva původních obyvatel.


Zpívat naše písně
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Nebezpečí, jež by mělo spojit Ameriku a Čínu
Spojené státy a Čína se musejí dohodnout, jak si vzájemně důvěřovat v oblasti AI. V opačném případě tyto supervelmoci destabilizují různí zločinci mnohem dříve, než spolu začnou obě země válčit.










