Kde jsou zločiny Romana Janouška a Tomáše Hrdličky?
Popis případu Jany Nagyové je přesvědčivý, ale chybí to nejpodstatnější
Poslední týden nás zásobuje mnoha podrobnostmi z případu zločinného spiknutí politiků, státních úředníků, zástupců spravedlnosti a podnikatelů. Z různých úniků informací se dozvídáme, jak kdo se snažil ovlivnit obsazení významných míst ve státní správě včetně státního zastupitelství a policie. Čteme náznaky o tom, kdo koho platil, známe obsahy šuplíků Jany Nagyové Nečasové včetně spisů, kabelek a šperků. Chybí ale podstata. Kvůli přesně jakým zločinům – což podle spisů mělo být především ovlivňování státních či regionálních zakázek – se všichni spikli?
V dokumentu, který je v médiích nazýván analýzou případu Nagyová a který je ve skutečnosti vysvětlením státního zástupce Rostislava Bajgera, proč vylučuje ze společného prověřování kauzu, v níž Nagyová, Páleník a další fatálním způsobem zneužili Vojenské zpravodajství, je zajímavá věta.
Někdejší náměstek vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek je podezřelý ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti, kterých se měli dopustit „Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička společně s dalšími neustanovenými osobami“. Tedy Grygárek se podílel na praní špinavých peněz ze zločinů Janouška a Hrdličky.


Jakých zločinů? Ani Janoušek, ani Hrdlička nejsou v Česku ani nikde jinde obviněni, že by někoho podvedli, že by nezákonně ovlivnili nějakou zakázku, nebo že by na nějaké veřejné či obecní zakázce vydělali nezákonné peníze. Jak může někdo prát špinavé peníze, které neexistují? Kde je zdrojový trestný čin, který podle zákona musí předcházet praní špinavých peněz?
Právní konstrukce policie a státních zástupců v případu Nagyová jsou průkopnické, zajímavé a odvážné. Skutečně dovozují zločinecké spiknutí, v němž se mafiáni snaží ovlivnit kdeco úplatky, vlivem, nátlakem. Obsazují státní správu, kupují poslanecké hlasy, zneužívají informace tajných služeb i policie, snaží se demolovat spravedlnost a bránit vyšetření trestných činů svých a svých spřízněnců a klientů. Ale znovu je tu ta otázka – jaké trestné činy? Až z té naléhavosti trnou zuby.
Nagygate – další mediální pojem – nebude veřejností vnímána jako skutečný a úplný úspěch policie a státních zástupců, dokud nám neodhalí onen zdrojový trestný čin. Ty zkorumpované státní či obecní zakázky, ty rozkradené peníze.
Ano, v rozplétání vztahové chobotnice spiklenců a mafiánů pokročili daleko a zásluhou úniků informací víme, jak se uzurpovala moc, kradly přísně tajné dokumenty, jak se daly chránit podvody a tunely před spravedlností. Také víme, co to znamená dřít jako kůň. Ale neznáme jedinou zakázku, v níž by Janoušek a Hrdlička – na něž spis ukazuje – přišli k penězům nezákonnou cestou.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















