Informační servis

Jak informoval Respekt již v neděli, do Česka dorazila finální verze prvního z evropských auditů, v němž Evropská komise (EK) od počátku roku zkoumala, zda je český premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů, když má coby předseda vlády vliv na dotační politiku a zároveň z ní skrze firmu Agrofert profituje. Konečná verze auditu dospěla ke stejnému závěru jako verze předběžná z letošního jara: že Babiš ve střetu zájmů skutečně je a že tedy postupuje v rozporu nejen s unijními, ale i s českými pravidly.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová i sám premiér (oba ANO) rozporovali, že jde o konečnou verzi dokumentu. Jenže spekulacím učinil přítrž přímo mluvčí EK Eric Mamer, který potvrdil, že jde o definitivní podobu zprávy (byť její obsah nekomentoval). Podle něj mají nyní české úřady dva měsíce na to, aby Bruselu sdělily, jak hodlají reagovat na doporučení v dokumentu obsažená. Dvouměsíční lhůta se počítá od okamžiku, kdy české vládě dorazí český překlad auditu; a není jasné, kdy se to stane. Dokončuje se se také druhý audit EK týkající přímých zemědělských dotací; ten má být hotový v únoru.

Do pokračující debaty o dezinformačních webech vstoupila Asociace komunikačních agentur (AKA), která sdružuje tuzemské reklamní a mediální agentury. Jak v pondělí řekl ředitel AKA Marek Hlavica na konferenci o dezinformacích, která se konala v Senátu, plánuje asociace apelovat na zadavatele reklamy, aby na těchto stránkách neinzerovali - a to s argumentem, že inzerce na pochybných platformách poškozuje jejich pověst. Podle Hlavici se zatím k akci přislíbily připojit všechny agentury v asociaci sdružené.

„AKA věří, že zkrácením příjmů z reklamy omezí činnost dezinformátorů a přispěje tím k omezení a manipulací a vytváření nenávistných nálad ve společnosti,“ stojí v prohlášení. U části dezinformačních webů míří aktivita správným směrem – jak v Česku, tak ve světě není existence části dezinformačních webů motivována ideologií, ale čistě finančními motivy.

O klimatu se bude mluvit ještě intenzivněji než jindy. V pondělí začal dvoutýdenní klimatický summit OSN ve španělském Madridu, příští týden se pak klimatem bude zabývat také Evropská unie – příští středu má eurokomisař Frans Timmermans v Evropském parlamentu představit návrh tzv. green deal, tedy souboru opatření, pomocí nichž chce se změnou klimatu bojovat Evropské komise.

Jedna z verzí dokumentu už nicméně unikla na veřejnost a vyvolala kritiku enviromentálních organizací, které návrhy hodnotí jako „odbyté“ a jdoucí pouze po povrchu problému. Následující dva dny, tedy příští čtvrtek a pátek, se navíc nad otázkami spojenými s klimatem sejdou šéfové vlád členských států EU. Jejich cílem je připravit společný postoj Unie před summitem s Čínou plánovaným na příští rok.

Po víkendovém střídání v čele německé sociální demokracie visí velký otazník nad budoucností velké koalice SPD a CDU. SPD totiž nově povedou politici z levicovějšího křídla strany, poslankyně Saskia Esken a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans, kteří angažmá své strany v koalici s křesťanskými demokraty kritizují.

Požadují změny v koaliční smlouvy tak, aby více řešila některá témata (změnu klimatu, investice do vzdělání nebo sociální politiku). Smlouva sice možnost revize umožňuje, šéfka CDU Annegret Kramp-Karrenbauer ovšem radikální změny odmítá. „Nejsme žádným terapeutickým zařízením pro koaliční partnery, takže koaliční smlouva platí,“ řekla AKK.

Zdá se, že postupně ubývá témat, na nichž by se shodli politici Visegrádské skupiny V4. Na pondělní schůzce ministrů zahraničí Česka, Polska, Slovenska a Maďarska ovšem našli společnou řeč, když přišlo na otázku rozšíření EU o země západního Balkánu. Jak řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, přijmout právě tyto země do Unie je v ekonomickém i bezpečnostním zájmu společenství. Šéfové diplomacie V4 tak zároveň kritizovali malý pokrok v přístupových rozhovorech v posledních měsících.

„Západní Balkán je strategicky důležitý region s ohledem na naši bezpečnost, s ohledem na stabilitu Evropy. Měli bychom podpořit urychlení toho procesu, protože se jedná o malý region, který do Evropské unie patří,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) s tím, že doufá, že se příští rok podaří zvrátit stopku v přístupových rozhovorech  s Albánií a Severní Makedonií, kterou letos na podzim prosadila Francie.

Z Indie přišla pozoruhodná zpráva o rekordní cestě, kterou urazil jeden z tamních tygrů. Během pěti měsíců ušel tygří samec 1300 kilometrů, zřejmě ve snaze získat potravu,  partnerku nebo obojí. O pohybu samce starého dva a půl roku, kterého v domovské rezervaci na západě Indie pojmenovali velmi nepoeticky C1, víme díky hlášení elektronického obojku, který má kolem krku a který pravidelně vysílá zprávu o tygrově aktuální poloze. Počet tygrů v Indii se sice v poslední době zvyšuje, velkým šelmám ovšem zároveň ubývá místa, kde mohou v klidu žít.