Kdo si objednal vraždu Václava III.

V létě 1306 se čerstvý český král a teprve šestnáctiletý Přemyslovec Václav III. chystal na válečnou výpravu do Polska, aby proti vyzyvateli, tamnímu knížeti Vladislavu I. Lokýtkovi, obhájil své legitimní nároky na polskou korunu. V tehdejší době ale panovník nedisponoval stálou armádou; vždy musel povolat šlechtice, aby splnili lenní povinnost vůči svému suverénovi a vojáky mu dali k dispozici. A českým šlechticům se do Polska moc nechtělo – i proto se napětí mezi nimi a panovníkem dalo v Olomouci, kde se mladý král při shromažďování vojska zastavil, krájet.

Václav se ubytoval v paláci olomouckého kapitulního děkana Budislava, kde jej 4. srpna 1306 v odpoledních hodinách někdo zavraždil. Využil toho, že panovník byl podle Zbraslavské kroniky „sám jediný na paláci, oděn jsa jen spodním rouchem a pláštěm“. Nebyl navíc dostatečně střežen a vrah jinocha „úkladu nikterak netušícího“ třemi smrtelnými ranami zranil. Z paláce pak bezprostředně po činu vyběhl muž se zakrvavenou dýkou v ruce. Stráže jej chytily a na místě ubily.

Podle historika Karla Maráze, autora biografie Václav III. (1289–1306). Poslední Přemyslovec na českém trůně, byl vrahem s největší pravděpodobností durynský rytíř Konrád z Botenštejna nebo také z Mulhowa. Pachatel byl chycen ihned po činu, s vražedným nástrojem v ruce... Pro moderního kriminalistu objasněno, vyšetřeno, uzavřeno. Proč se tedy z této bezprecedentní královraždy stala jedna z největších záhad českých dějin? A co znamenala ztráta mladého nadějného panovníka pro České království? 

Kdo vedl ruku vraha