
Česko se dostalo do zajímavého sporu. Nejde v něm sice o život a jeho výsledek nemusí přinést žádné viditelné šrámy. Nejčerstvější zkouška z globální diplomacie ale může hodně napovědět. Třeba o tom, čemu dávají Češi přednost: vlastnímu prospěchu, nebo týmovému uvažování.
Americká víza patří v Česku mezi nejfrekventovanější témata a po čerstvé návštěvě vysokého amerického úředníka Richarda Bartha to vypadá, že jejich platnost můžeme počítat už jen na měsíce. Jenže právě otázka víz teď zvedá ze židle i desítky diplomatů na západ od českých hranic, kde už úřednická hráz před Amerikou roky neplatí. Proměna bezvízového styku s Amerikou totiž začala po měsících úvah nabírat konkrétní obrysy a stejně jako Česka se dotkne i všech ostatních členů EU.


Co přesně se tedy chystá? Mezi cestujícími by se měl nově objevovat ozbrojený americký strážce, každý turista také bude muset poskytovat mnohem větší množství osobních údajů, ty biometrické nevyjímaje. A co je možná nejdůležitější, každý výlet za oceán bude nově provázet i povinná elektronická žádost o povolení ke vstupu.
Ve stínu těchhle plánů tak zní avizované české vítězství v boji o volný cestovatelský prostor o něco méně přesvědčivě. Pomiňme ale otázku, jak velkou mají mít z takové vidiny radost obyčejní Češi, zásadní výzva se spolu s tím objevila především pro české diplomatické vyjednavače. Tyhle novinky totiž chtějí Američané vyjednat s každou členskou zemí EU zvlášť. Brusel naopak usiluje o to, aby jednala Unie jako celek a dopředu dává najevo, že s tvrdostí nových pravidel to Američané poněkud přehnali. Na čí stranu se tedy přidat?
„V minulosti nebyla žádná pomoc, žádná solidarita,” prohlásil už v téhle souvislosti český vicepremiér Alexandr Vondra na adresu Evropské komise s tím, že pro Česko jsou i takové podmínky polepšením a na protesty zbytku Evropy se nemusí ohlížet. Vondra má v jedné věci pravdu, Brusel nechávalo dlouholeté české volání po bezvízovém styku s Američany skutečně zcela chladným. Právě tahle jasná pozice ale dává Česku jedinečnou šanci. Namísto uraženého stěžování na bruselskou slepotu může právě teď připomenout členství v evropském klubu – jak Američanům, tak společným postupem i samotnému Bruselu. Minimálně pro diskusi má pozici víc než dobrou, narozdíl od ostatních je kvůli radaru s USA v těsném kontaktu a může tak zafungovat jako prostředník.
Jednání s chladnou hlavou je přitom potřeba jako sůl. Washington už dokonce pohrozil, že pokud Evropané na jeho požadavky nepřistoupí, zruší jim bezvízový styk bez náhrady a podobná prohlášení zaznívají i z opačného tábora. Dost pravděpodobně jsou to jen silná slova do začátku běžného diplomatického duelu, vicepremiér Vondra dal ale už předem najevo jedno: ať to dopadne jakkoli, nás teď zajímá hlavně linka z New Yorku do Prahy. Český vízový “úspěch” tak může krom jiného zasadit i pořádnou ránu pod pás českému evropanství.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















