Vidět Černobyl a přežít
Ukrajinské cestovní kanceláře začaly pořádat zájezdy do černobylské jaderné elektrárny. Autobus zaveze turisty na okraj zakázané třicetikilometrové zóny, návštěvníci se převléknou do gumových bot, obleků a každý dostane do ruky dozimetr. Pak si přesednou do kontaminovaného autobusu, který jezdí jenom uvnitř zamořené oblasti, a vyráží na prohlídku místa katastrofy – betonového sarkofágu Ukrytije a města Pripjať.
Ukrajinské cestovní kanceláře začaly pořádat zájezdy do černobylské jaderné elektrárny. Autobus zaveze turisty na okraj zakázané třicetikilometrové zóny, návštěvníci se převléknou do gumových bot, obleků a každý dostane do ruky dozimetr. Pak si přesednou do kontaminovaného autobusu, který jezdí jenom uvnitř zamořené oblasti, a vyráží na prohlídku místa katastrofy – betonového sarkofágu Ukrytije a města Pripjať. Cena zájezdu je 36 dolarů.
Lidové noviny upozorňují, že zatímco na Ukrajině je o výlet velký zájem, české cestovní kanceláře ho do své nabídky zatím nezahrnuly.
Ta nenápadná poznámka na závěr naznačuje, jako by nám něco unikalo. Jako bychom přicházeli o jakýsi last minute zájezd do zóny smrti, kde ještě můžeme slyšet pípání dozimetru a cítit (přes ochranný oblek) záření jádra, které zabilo víc než deset tisíc lidí.


Co je na tom ale divného? Obyvatelé New Yorku si také chodí připomenout události 11. září na Ground Zero a turisté v Pompejích též odnepaměti okukují mumie zapečené do lávy.
Zájezdy do Černobylu jsou však jiný případ. Tady přibývá aspekt hry na riziko, šimrání adrenalinu v podbřišku, jemné tetelení vystrašeného myokardu, které člověk zažívá, když se nachomýtne k automobilové bouračce. Při myšlence na cestu k sarkofágu téměř nejde zaplašit pocit, že než se všechna černobylská hrůza stačí vstřebat, než se stačí přetvořit v opravdu pietní místo, už se z ní dělá atrakce.
Organizátoři zájezdu jako by svým klientům říkali, že je nemá zajímat příběh místa, kam se nechali dovézt, ani osudy lidí, kteří nesou paměť těch událostí.
Jako by byla podstatná jen ta hra na nebezpečí, která v jistém smyslu připomíná přímé televizní přenosy z vojenských akcí, které okouzlily média i politiky v devadesátých letech. Možná se brzy dočkáme toho, že za linií tanků pojede výprava turistů v neprůstřelných vestách ve vozítkách s neprůstřelným sklem.
Sice nebudou uprostřed boje, ale budou si moci koupit možnost si pěkně zblízka vychutnat jeho bezprostřední apokalyptický obraz. Nebo se zavedou vyhlídkové lety nad oblastmi postiženými záplavami.
Může se namítnout, že zájezdy ve formě jaderného ekoturismu se dají ekonomicky využít na pomoc postiženým lidem a k regeneraci zamořené krajiny. Ta se ale k překvapení vědců dostává do normálu rychleji, než předpokládali, jak letos v dubnu zaznělo na Černobylském fóru. V některých zónách dokonce vzrůstá rozmanitost živočišných a rostlinných druhů. Radioaktivní prvky sice stále zůstávají v půdě, ale nehromadí se v tělech organismů. Což pro ně ještě neznamená nic pozitivního, ale pro člověka jako jejich konzumenta už ano.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















