Evropané proti globalizaci
Globalizace sice podle statistik, které sledují pokles světové chudoby, lidstvu jako celku spíše prospívá, ale obyvatelé bohatých států mají na ni jiný názor. Průzkum názorů veřejnosti Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska, Německa a USA, který si objednal deník The Financial Times, ukázal, že odpůrců globalizace je v těchto zemích zhruba třikrát tolik jako zastánců.
Globalizace sice podle statistik, které sledují pokles světové chudoby, lidstvu jako celku spíše prospívá, ale obyvatelé bohatých států mají na ni jiný názor. Průzkum názorů veřejnosti Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska, Německa a USA, který si objednal deník The Financial Times, ukázal, že odpůrců globalizace je v těchto zemích zhruba třikrát tolik jako zastánců.
A kromě toho se veřejnost těchto států silně kloní k tomu, aby jejich vlády zvýšily daně pro bohaté, kteří na globalizaci vydělávají nejvíce. V Americe ostatně už delší dobu sílí hlasy, které upozorňují na to, že propast mezi vyšší a nižší třídou se dramaticky prohlubuje a že dnešní akumulace bohatství v rukou malé skupiny lidí je tak velká, jako byla naposledy ve dvacátých letech minulého století – tedy v čase před dramatickou hospodářskou krizí.
Na první pohled se tedy zdá, že programové snižování daní ve střední a východní Evropě a prohlubování nerovnosti v příjmech, které s tím souvisejí, jde proti trendu vyspělých zemí, ale nebylo by fér vinit politiky postkomunistických zemí, že jsou zpozdilí. Američané mají ve snižovaní daní a redukci státu, které začaly za časů Ronalda Reagana, náskok čtvrt století – a také proto se tam dnes daňové kyvadlo zřejmě už brzy zhoupne na druhou stranu, zatímco v Česku vláda ještě jen opatrně ohmatává neoliberální agendu. Česká vláda to nicméně nebude mít lehké, protože zdejší veřejnost se zřejmě ve svých názorech moc neliší od toho, co si myslí Francouzi či Němci.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
