Čunek je zpátky
Jiří Čunek se dnes vrací do vlády. Otázek ovšem zůstává – jak už to tak kolem lidoveckého předsedy bývá – víc než je zdrávo.
Čunkovo opětovné jmenování ministrem pro místní rozvoj umožnila dohoda se zelenými, přesněji s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Dlouho to vypadalo téměř neřešitelně - Schwarzenberg odmítal, aby se lidovecký předseda přiblížil Strakově akademii, dokud nevysvětlí nejasnosti ve svých financích, a zelení ministři hrozili, že pokud šéf diplomacie odejde, půjdou taky. Lidovci naproti tomu bušili do stolu, že chtějí předsedu ve vládě, stojí to v koaliční smlouvě a navíc přece “nezbývá jediná nejasnost”, jak říkala místopředsedkyně lidoveckého poslaneckého klubu Michaela Šojdrová. Jenže se ukázalo, že silnější je pochopitelná vůle koaličních stran zůstat pohromadě a vládu udržet.
Jenže nejasností pořád zbývá celá řada. Tak třeba – kdo audit zaplatí? Zaplatí ho dotčení politici nebo daňoví poplatníci? A pak hlavně – jak přesně bude audit vypadat a jakého výsledku se vůbec dočkáme? Čunkovy finance prověřovala policie a je bez debat, že policisté mají větší přístup k informacím než auditor… A objevila se dokonce úplně základní otázka, zda lze vůbec něco takového jako audit osobních financí provést? V České televizi se totiž včera Vladimír Králíček z katedry finančního účetnictví a auditingu VŠE divil, že “pojem audit osobních financí nebo osobní audit finanční, ať tomu budeme říkat jakkoliv, je pojem, který dnešního dne slyším poprvé v životě, přičemž se auditem zabývám přibližně patnáct let”. A Králíček rovněž pochybuje, že by kontrola Čunkových osobních financí vedla k nějakému výsledku. “Důvod je absence kritérií, protože co to znamená, že jsem ve své osobní charakteristice, ve svých osobních financích v pořádku, proti jakým kritériím to mám posuzovat?” ptá se Králíček.
Na případné odpovědi si musíme počkat do prvního července.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
