Čunek a Nečasův plán
Vicepremiér a ministr práce Petr Nečas chce výrazně zpřísnit vyplácení sociálních dávek a věří, že tento krok většina české společnosti uvítá. Řekl to v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Plán má však jednu velkou politickou vadu – a ta se jmenuje Jiří Čunek.
Vicepremiér a ministr práce Petr Nečas chce výrazně zpřísnit vyplácení sociálních dávek a věří, že tento krok většina české společnosti uvítá. Řekl to v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Ministr Nečas má pravdu, že „zásah“, kterým přijdou po jednom roce nezaměstnaní o dávky a dostanou jen životní minimum 2020 korun (podle HN se to týká asi 250 tisíců lidí), bude „populární“, protože většině společnosti se nelíbí zneužívání sociálního systému. Podobný krok udělala slovenská vláda v roce 2003, také s podporou velké většiny obyvatelstva. Musela sice rychle nasadit policii a armádu, protože Romové začali od hladu rabovat supermarkety a v Trebišově bylo menší povstání, ale mnoho Slováků tleskalo vládě za odvahu.
Nečasův plán zpřehlednit a zpřísnit sociální systém je věcně správný. Má však jednu velkou politickou vadu – a ta se jmenuje Jiří Čunek.
Ministr Nečas v rozhovoru pro HN ani jednou nezmiňuje Romy – je politicky korektní –, ale když zmiňuje dlouhodobě nezaměstnané, mluví ve skutečnosti především o nich.
Bylo by nemístné podezírat ministra práce z rasismu a z úmyslu vytrestat romskou menšinu. To se však nedá říct o vládě jako takové. Jejím vicepremiérem je totiž člověk, který svůj postoj k Romům prokázal nejen nejapnými výroky, ale i skutky, jež nedávno odsoudil ombudsman Otakar Motejl.
Bude to vláda s Čunkem ve svém středu, která musí schválit Nečasův plán, jenž tvrdě dopadne právě na Romy. Pokud se chce vláda zbavit podezření z rasistických úmyslů, má o jeden velmi důrazný důvod navíc proto, aby se Čunka co nejdříve zbavila.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
