Poplatky ve zdravotnictví zrychlily ekonomický růst

Překvapení. Tak by se asi dala popsat reakce odborné veřejnosti na předběžný odhad ekonomického růstu zveřejněný v pátek Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Předpoklady o snížení výkonu českého hospodářství se zatím nenaplnily – ekonomika šlape tempem 6,6 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí to bylo dokonce 6,9 procenta. „Celkový údaj je ještě lepší, než předpokládal náš optimistický odhad,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Ekonomové ještě nedávno odhadovali růst okolo 6 procent, ministerstvo financí předpokládalo 6,1 procenta. Čemu tedy vděčíme za toto pozitivní překvapení? Poplatkům ve zdravotnictví.

Předzásobení

Mimořádným stimulem růstu byly v posledním čtvrtletí loňského roku výdaje zdravotních pojišťoven. Ty přispěly k růstu právě zhruba půl procentem HDP. Jediným vysvětlením tohoto výrazného nárůstu jsou přitom poplatky ve zdravotnictví.

Českému hospodářství tak pomohl efekt předzásobení. Lidé nakupovali léky, dokud za ně ještě nemuseli připlácet, a výdaje pojišťoven tak rostly více, než se očekávalo. Ekonomickému růstu ale pomohl také rekordní výsledek zahraničního obchodu 86,1 miliardy korun.

Koruna v reakci na zveřejněné údaje prudce posílila a posunula rekord k euru blízko 25 korunám, k dolaru těsně nad 17 korun. „Současné běsnění koruny může exportu podrazit nohy,“ upozornil hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Česká národní banka (ČNB) po zveřejnění údajů snížila svůj odhad schodku veřejných financí pro letošní rok z 2,5 na 1,5 procenta HDP.

I přes pozitivní překvapení ale Česko ani nedýchá na záda Slovensku. Ekonomika našich východních sousedů rostla v loňském roce tempem 11,2 procenta, v posledním čtvrtletí dokonce 14,1 procenta. Nicméně i Slováci vděčí za svůj růst předzásobení, v jejich případě cigaretami.

Revize dat

Na konečná čísla o růstu HDP si ale budeme muset ještě počkat. Oficiální čísla budou zveřejněna 7. března. Poté ale přijdou na řadu ještě případné revize. Český statistický úřad na ně má podle směrnice Eurostatu čtyři roky. Zpravidla to ale nebývá více než polovina této doby. „Je třeba vyzdvihnout, že jde o první předběžný odhad, s jehož praxí začal ČSÚ právě dnes. Pravděpodobnost revize a zpřesnění je tak značná,“ tvrdí analytik Brožka.

Revize dat přitom komplikují práci jak analytikům, tak politikům, kteří se snaží například dosáhnout určitého schodku rozpočtu k HDP. Případná úprava dat tak může jejich plány citelně ovlivnit.

Pokud by navíc došlo k nějaké masivní změně, museli bychom to konzultovat s Evropskou komisí. Od výše HDP se totiž odvozují platby členských států do unijní kasy. Zatím se takový případ stal jen jednou v Řecku, které plánovalo upravit své údaje o HDP o neuvěřitelných 25 procent. „Nakonec se dohodli asi na deseti. Stejně ale Řecko muselo doplácet stovky milionů eur,“ řekl pro server Respekt.cz Jan Heller z ČSÚ.

Zlaté časy končí

Svižné tempo ale česká ekonomika zřejmě neudrží. Ministerstvo financí odhaduje ekonomický růst pro letošní rok pouze 4,7 procenta, ČNB dokonce 4,1 procenta. Jelikož hospodářství rostlo rychleji díky jednorázovému vlivu, nedá se ani očekávat, že by tomu ČNB přizpůsobila svou úrokovou politiku.

Česká národní banka se obává v boji proti inflaci příliš zvyšovat úrokové sazby, aby nepodvázala ekonomiku. Únorový růst základní sazby na 3,75 procenta tak byl v letošním roce zřejmě také posledním.