0:00
0:00
Agenda15. 1. 20084 minuty

Komunisté chtějí do vlády

Zákonodárci KSČM budou volit takového prezidetského kandidáta, který by nebránil jejich případné účasti ve vládě.

Astronaut

Čím více se blíží prezidentská volba, tím více komunisté před únorovou volbou prezidenta stupňují své nároky. Budou volit takového kandidáta, který by je jmenoval do vlády.

Václav KlausJan Švejnar se směrem k třetí nejsilnější parlamentní straně vyjadřují smířlivě, ale přeci jenom opatrně.

Podle Klause je třeba rozlišovat mezi komunismem před rokem 1989 a současností. Švejnar by dokonce s komunisty jednal „jako s politickým subjektem“, KSČM se však musí transformovat. (Více v glose Martina M. Šimečky Ježíšek nadělil komunistům)

↓ INZERCE

Toho se oficiálně drží i ČSSD, která se takzvaným bohumínským ustanovením zavázala, že s nereformovanými komunisty na vládní úrovni spolupracovat nebude.

Předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik (KSČM) pro Respekt.cz zdůraznil, že komunističtí poslanci budou volit takového kandidáta, který zaručí rovný přístup k politickým stranám. „A rovný přístup k politickým stranám by mohl znamenat i toto (vstup do vlády),“ řekl Kováčik.

Ohledně reformy současné komunistické strany se vyjádřil následovně: „Případná reforma je věc, která vyplývá z vnějších podmínek a z vnitřních poměrů. U nás ta takzvaná transformace ani dobu nepředbíhá, ani se neopožďuje.

Kapitalismus, nebo diktatura proletariátu?

Distanc od politických procesů z padesátých let alespoň od některých komunistů pravidelně zaznívá, ale změnu politického systému KSČM oficiálně požaduje. „Za základní příčinu stupňujících se problémů světa i naší společnosti považuje KSČM kapitalismus. Přestože dosud nevyčerpal všechny své možnosti, je stále naléhavější, aby byl vystřídán novou, pokrokovější společensko-ekonomickou formací,“ hlásá program strany odsouhlasený na posledním VI. sjezdu KSČM v roce 2004.

Kováčik odmítl, že by KSČM usilovala o diktaturu proletariátu. „Nikdo nechce obnovovat nic, co tady bylo před rokem 1989. To je etapa historicky překonaná,“ prohlásil pro Respekt.cz. Sám tvrdí, že do dokumentů strany prosadil rovný přístup ke všem formám vlastnictví a podnikání.

A jaká je strategie českých komunistů během prezidentské volby? V prvním kole první volby chtějí zákonodárci KSČM podpořit Švejnara, aby nevyhrál ve sněmovně Klaus (ten má v Senátu zajištěnu většinu díky ODS).

Ve druhé volbě (to by však nesměl být během první volby zvolen Klaus) pak někoho jiného. Vedení strany se zdráhá říci konkrétní jméno médiím. „Kandidáty musí nejdříve znát ten, kdo o nich má diskutovat,“ odmítl cokoliv prozradit Kováčik. Pouze řekl, že žádný z pěti kandidátů není „navázán na KSČM“. Strategii strana probere těsně před prezidentskou volbou.

Politolog Bohumil Doležal se domnívá, že požadavek komunistů na účast ve vládě od prezidentského kandidáta omezuje jeho ústavní pravomoci. „Prezident může jmenovat podle vlastního uvážení kohokoliv,“ řekl pro Respekt.cz. „Fakticky je problém v tom, že tu máme třetí nejsilnější stranu, která ve vládě nemá co dělat,“ povzdechl si Doležal. Za tuto situaci podle něj mohou ostatní strany, které „neplodným dohadováním“ současné postavení KSČM umožnily.

Doležal je přesvědčen, že KSČM je nereformovatelná. „Členská základna jí žádné reformy nedovolí,“ uvedl politolog. Vedení strany se na druhou stranu vymlouvá na to, že se kvůli členské a voličské základně reformovat nemohou, dodal.

Podle Doležala nehrozí, že by komunisté zavedli socialismus, spíše je problém v tom, že jsou schopni slíbit úplně všechno. „Jejich důvěryhodnost je nulová,“ řekl Doležal s poukazem na roky 1945 až 1948, kdy byli českoslovenští komunisté „hrozně demokratičtí“.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026