Léčba psilocybinem: jak funguje tajná brána do šťastnějšího světa

Najednou víte, že problémy mají řešení. Nevíte sice jaké, ale víte, že existuje a že máte čas ho hledat. A to vás uklidní,“ přibližuje sedmdesátník Vladimír zážitek, který mu jedno listopadové odpoledne před pěti lety natrvalo změnil život. Deprese, které se v průběhu let zhoršovaly, tehdy zmizely a nikdy se už v plné síle nevrátily. Trápil se od chvíle, kdy zůstal sám na výchovu dvou synů. Coby samoživitel trpěl osamělostí a při pokusech o navázání vztahů i pocity méněcennosti. Vyzkoušel řadu psychiatrických léků, ale přinesly mu vždy jen dočasnou úlevu, po níž následovalo další zhoršení. „Deprese vás tlumí, likvidují a berou vám smysl života,“ popisuje začarovaný cyklus utrpení. „Nevidíte konce.“

Když mu jeho ošetřující lékař zhruba před pěti lety doporučil účast ve studii, v níž výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zkoumali účinky látky zvané psilocybin, Vladimír se nejprve zdráhal. Chemická sloučenina, která se přirozeně vyskytuje v houbách lysohlávkách, navozuje změněný stav vědomí a české zákony ji řadí mezi zakázaná narkotika. Vladimír je nekuřák, po operaci slinivky nepije ani alkohol. „K drogám jsem měl vždycky odpor,“ dodává.

Nakonec ho ale přesvědčily slibné výsledky dosavadního bádání. A taky ho tak trochu zajímalo, o čem zpívají jeho oblíbení Beatles v proslulé skladbě Lucy in the Sky with Diamonds věnované příbuzné halucinogenní sloučenině LSD. Na účast ve studii proto nakonec kývnul. A tableta s látkou, kterou spolknul předtím, než na pokyn lékaře ulehl s klapkami na očích na pohodlný gauč a zaposlouchal se do elektronické hudby ve sluchátkách, prý dokázala něco, co žádný z medikamentů před ní. Vrátila mu duševní zdraví.

Od ledna bude tahle možnost dostupná všem, kdo ji potřebují. Česko jako první země v Evropské unii letos zlegalizovalo využití psilocybinu v psychoterapii. Zařadilo se tak vedle Austrálie, Nového Zélandu nebo Švýcarska ke světovým průkopníkům léčby, kterou mnozí prohlašují za jednu z hlavních nadějí psychiatrie 21. století.

Česká renesance

Výzkum psychedelických látek zažil rozmach po druhé světové válce a Československo díky psychiatrům jako Stanislav Grof nebo Miloš Vojtěchovský patřilo v této oblasti ke světovým lídrům. Nejpopulárnější sloučeninu LSD tehdy národní podnik Spofa dodával do psychiatrických léčeben po kartonech a oficiálních experimentů se účastnila umělecká i vědecká elita. Sílící drogová prohibice však vedla všude na světě k zákazu psychedelik a výzkum látek, prohlašovaných za revoluci v léčbě duševního zdraví, šel na několik desetiletí k ledu.

„Věřil jsem, že sdílená mystická zkušenost, vědomí, že tu nejsme jen od narození do smrti, ale jsme součástí něčeho většího, bude protijedem proti vietnamské válce,“ vzpomínal na své mládí letos v červnu v rozhovoru pro Respekt jeden z klíčových hybatelů tzv. psychedelické renesance, americký aktivista Rick Doblin.

Psychedelika v šedesátých letech formovala celou jeho generaci a on jejich potenciálu nepřestal věřit ani v dospělosti. Navzdory tvrdé prohibici v polovině osmdesátých let založil neziskovou organizaci MAPS, která postupně pomohla vrátit zapomenuté látky zpátky do medicíny. Výzkum se s příchodem nového tisíciletí obnovil a začal přinášet impozantní výsledky.

Jeden příklad za všechny: studie z roku 2016 ukázala, že 67 procentům pacientů s klinickou depresí se ulevilo do týdne po podání psychedelika a u většiny z nich efekt vydržel i po třech měsících. Z nebezpečných drog se znovu stala naděje v oblasti duševních potíží, jejichž tradiční farmakologická léčba v poslední době stagnuje. „Nebýt Stanislava Grofa, nebyli bychom tam, kde jsme,“ ocenil Rick Doblin po svém vystoupení na konferenci pořádané nadačním fondem PSYRES v červnu v Praze český přínos v této oblasti.

A ten nekončí vzpomínkou na slavné otce zakladatele. Čeští psychiatři v novém tisíciletí naskočili i do rozjíždějícího se vlaku psychedelické renesance, takže NUDZ dnes patří mezi světově respektované instituce psychedelického výzkumu. Jen krátce po zmiňované konferenci Česko své postavení potvrdilo legalizací psilocybinu pro terapii.

Tam dole v temné vodě

Odborníci dnes nepochybují, že na průběh psychedelické seance má zásadní vliv aktuální duševní rozpoložení uživatele. Vladimír se proto na radu lékařů a psychoterapeutů, kteří ho na zážitek připravovali, snažil na sezení přijít v co nejlepší náladě. Přivedl si jako oporu svou současnou ženu a také měl u sebe suvenýry z cest po Bali či Thajsku. Když spolkl tabletu s přesně odměřenou látkou a ulehl na gauč, chvíli se nedělo vůbec nic. Pak si ale uvědomil, že hudbu ve sluchátkách, kterou by za normálních okolností vnímal jen sluchem, najednou vidí před očima. „Vnímal jsem barvy, které nejdou popsat, protože neexistují,“ snaží se vylíčit zážitek, pro nějž jen těžko hledá slova.

Za zavřenýma očima se Vladimírovi začala v „neskutečných barvách“ objevovat známá výtvarná díla, například Dáma s hranostajem Leonarda da Vinci nebo malba Vyšehradu nad skálou. „Díval jsem se ze skály a najednou jsem viděl, že tam dole v temné řece je vchod do jiného světa, hranice mezi známým a neznámým,“ vzpomíná na chvíle, kdy chemická sloučenina nastoupila naplno.

Znovu cítil palčivé pochybnosti o tom, jestli byl při veškeré snaze svým synům dobrým rodičem. Přemítal o tom, co udělal špatně. Když ale vstoupil tajnou branou do jiného světa, potřeba roztřídit s konečnou platností všechna svá rozhodnutí na dobrá a špatná se rozplynula. „Uvědomil jsem si, že jeden nezdařený pokus není konec. Dalo mi to velký nadhled. Všechno do sebe najednou zapadlo,“ vzpomíná na chvíli prozření penzista, který v životě prošel mnoha profesemi od strojvůdce metra po podnikatele v informatice.

Jediný zážitek ho prý vysvobodil z těžkých depresí. Občas ale Vladimír cítí, že účinek psilocybinové terapie klesá. Aby se mu deprese nevrátily, lysohlávky si zhruba čtyřikrát ročně obstarává sám a užívá je za dozoru své ženy. (Právě kvůli tomu nechce uvést své celé jméno.) „Jsem rád, že se snad od Nového roku k psilocybinu budu moci dostat legálně,“ uzavírá spokojeně.

Psychedelika účinkují na jiném principu než tradiční psychiatrické léky. Kromě úpravy hladin neurotransmiterů ovlivňujících náladu může podání psilocybinu v bezpečných podmínkách a pod odborným vedením nabídnout velmi hluboký, někdy až mystický zážitek. Jeho psychologickým dopadem může být změna pacientova náhledu na jeho životní situaci. Léčivý efekt spouští prožitá zkušenost, a právě proto má psychedelikum potenciál nejen zmírnit příznaky obtíží, ale také pohnout s jejich příčinami.

Změna myšlení, jakou popisuje Vladimír, představuje nejdůležitější benefit léčby, který lze dále rozvíjet psychoterapií. „Psychedelika poskytují takzvané vhledy,“ vysvětluje psychiatr a nový ředitel NUDZ Jiří Horáček, který se výzkumu těchto látek věnuje 25 let. Jejich využití testuje mimo jiné u pacientů s onkologickým onemocněním, kteří tváří v tvář blížícímu se konci života často prožívají bolestnou existenciální tíseň. „Psilocybin má u této skupiny našich klientů velmi pozitivní výsledky,“ vysvětluje Horáček.

Požití látky podle něj někdy vede k úlevnému pochopení, že smyslem života není jen naše dočasná existence, protože jsme součástí vývoje života i vesmíru a složitějšího procesu předávání genů z generace na generaci. „Měl jsem řadu pacientů, kteří si díky psilocybinu uvědomili, že je jejich život smysluplný, přestože je ohrožený nemocí,“ líčí psychiatr. „Vrátila se jim radost ze života a elán starat se o vnoučata, pracovat na zahradě nebo chodit cvičit nebo do přírody. Tento efekt je dlouhodobý.“

Horáčkův kolega z NUDZ, psychiatr Tomáš Páleníček, doplňuje, že lidé po užití psilocybinu mohou mít pocity „rozpadu ega“ nebo i prožitky blízké smrti. „Časté je uvědomění, že jsme ve vesmíru naprosto nepodstatná záležitost, na chvíli existujeme a pak zase zhasneme. A vůbec nic to neznamená ani pro nás samotné. Někdy je to obrovsky úlevné zjištění, které pomáhá vyrovnat se s konečností života nebo rozlišit, co v něm je a není důležité,“ popisuje psychiatr.

Viděno optikou neurovědeckých zobrazovacích metod tyhle mimořádné subjektivní prožitky umožňuje fakt, že psilocybin zvyšuje míru propojení různých částí mozku a rozšiřuje tak repertoár myšlenek. „Člověk si může myslet jinak nemyslitelné,“ shrnuje Horáček. Klíčovou podmínkou úspěšné psychedelické terapie je však důkladná příprava, kvalifikované provázení pacienta a integrace zážitku, které předcházejí tomu, aby se seance nezvrhla v pověstný hrůzostrašný „bad trip“, jaký hrozí při rekreačním užívání drog bez pravidel.

Umírněné naděje

Cesta k české legalizaci psilocybinu vedla přes novelizaci trestního zákoníku. Pozměňovací návrh, který kdysi démonizovanou drogu proměnil v lék, ve sněmovně předložil trochu překvapivě konzervativní předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Přiznává, že nešlo o jeho osobní iniciativu. Hotový návrh převzal od svého stranického kolegy a někdejšího pražského primátora Pavla Béma, který aktivní politiku opustil a věnuje se teď především své původní profesi psychiatra a experta na drogovou politiku. „Klinické a preklinické studie ukazují, že psilocybin nabízí příležitost, jak pomoct velkému počtu lidí,“ zdůvodňuje svou iniciativu Bém, který na návrhu spolupracoval i s kolegy z Národního ústavu duševního zdraví.

Autoři návrhu upozorňují, že jeho cílem není legalizace psilocybinu pro rekreační účely. Poslanci návrh schválili na konci května, hladce prošel Senátem a v červenci ho podepsal prezident. „Mám radost. Ukazuje se, že když se sněmovně předloží rozumné, vědecky podložené argumenty, je připravená k odvážným krokům,“ pochvaluje si Bém, který v roce 2013 jako poslanec pomáhal prosadit legalizaci léčebného konopí. (A později zařídil u prezidenta Zemana milost pro pořadatele psychedelických ceremonií s amazonskou ayahuascou.)

Která z lékařských specializací bude oprávněna psilocybin pacientům předepisovat, ještě upraví příslušné nařízení vlády. Očekává se, že kromě psychiatrů dostanou příležitost třeba paliativci, aby ulevili pacientům na konci života. Samotné podání léku však zůstane v rukou psychiatrů a lékařů s atestací z psychoterapie, kteří musí na sezení dohlížet. „Určitě to nebude tak, že bychom napsali psilocybin na recept, pacient by si skočil do lékárny pro kapsle a běžel domů,“ vysvětluje Páleníček.

Nyní se na ministerstvu zdravotnictví scházejí odborníci, aby přesně vymezili pravidla léčby, například stanovili seznam oprávněných diagnóz. Za nejpravděpodobnější Páleníček považuje zpřístupnění léčby pacientům s depresemi a již zmíněným nevyléčitelně nemocným. K diskusi jsou podle něj i další diagnózy, například posttraumatická stresová porucha, závislosti nebo poruchy příjmu potravy. Deprese budou zřejmě nejčastější indikací – zhruba třetině pacientů nezabírají klasická antidepresiva, psilocybin jim otevírá novou možnost léčby.

V Česku dlouhodobě chybějí psychiatři, pacienti dnes na první sezení čekají klidně půl roku. Terapie psilocybinem není časově nenáročná – podle Páleníčka příprava, samotné podání a následná integrace prožitků zabere až šestnáct hodin práce. Má ale jednu výhodu, pokud se účinek projeví, často nastoupí bezprostředně po odeznění psilocybinu a vydrží dlouho, týdny až měsíce, takže se pacient nemusí k lékaři tak často vracet.

Odborná obec průlomovou legalizaci vcelku jednotně přivítala, zaznívají ale i výzvy k opatrnosti. Přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty v Plzni Jan Vevera upozorňuje, že duševní potíže dneška mají kořeny ve společenských problémech, vysoké míře stresu a nespokojenosti, které nelze řešit medicínskou cestou. I když psilocybin není klasickým antidepresivem, pořád jde o pilulku, v níž část společnosti může nerealisticky vidět zázračné řešení svých potíží.

„Když začnete říkat, že psilocybin není droga, ale lék na společenské problémy, lidé si pro něj budou víc chodit,“ míní Vevera a připomíná, že nových metod, do nichž společnost v posledních desetiletích vkládala velké naděje, bylo více, například biofeedback, fototerapie nebo transkraniální stimulace. Výsledky nakonec nenaplnily očekávání. „To není argument proti psychedelikům, ale pro umírněnost v nadějích, co všechno mohou vyřešit,“ zdůrazňuje psychiatr. Dodává, že studie dosud probíhaly na příliš úzkém vzorku populace a není podle něj vyloučeno, že psilocybin může podobně jako marihuana spustit psychózu.

Podle advokátů nové léčby je zásadní, aby psilocybin podávali jen odborníci, kteří posoudí, komu může být prospěšný, a zajistí bezpečný průběh. Musejí mít zkušenosti s provázením pacientů a ideálně také při specializovaném výcviku legálně nabyté vlastní zkušenosti s psychedeliky. Tomáš Páleníček odhaduje, že v Česku jsou dnes takových odborníků nižší desítky.

Jen dodržování přísných pravidel může naplnit očekávání, která psychedelická renesance před dvěma dekádami přinesla. „Situace v oblasti duševního zdraví je v Česku vážná, takže potřebujeme silné nástroje k tomu, abychom ji zvládli,“ shrnuje nový ředitel NUDZ Jiří Horáček. „A psychedelika takovým nástrojem rozhodně mohou být.“