Jak se kameník z Kutné Hory stal americkým špionem, který měl v Rusku zabránit bolševické revoluci

Emanuel Voska (1875-1960) pocházel z Kutné Hory, kde si letos v listopadu připomínali kulaté výročí narození tohoto pozapomenutého dobrodruha a účastníka tří odbojů. V poměrně útlém věku přišel o otce. Vyučil se kameníkem a nedlouho poté už tento mladý socialista a volnomyšlenkář s pár dolary v kapse seděl na zaocenském parníku, který plul do Spojených států. V New Yorku se zpočátku živil umýváním nádobí a výrobou těžítek. Postupně si splnil americký sen mnoha přistěhovalců a stal se úspěšným a movitým podnikatelem. Také se ovšem angažoval v krajanských spolcích i médiích a během první světové války investoval nemalé úsilí i peníze do snah o vznik samostatného Československa. Pomáhal T. G. Masarykovi č bratrům Benešům, působil jako špion a organizátor informátorů i propagandista. Posléze se stal kapitánem americké vojenské zpravodajské služby. V jejích službách také dorazil v roce 1917 do Petrohradu krátce před nástupem bolševiků k moci.

„Voska je vždy ve správný čas na správném místě. Byla to kuriozní mise připravovaná Angličany a Američany, která měla zamezit bolševické revoluci,“ říká historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Na jakých špionážních aktivitách má Emanuel Voska zásluhy? A co jsou naopak mýty? Proč měl Masaryk tohoto Čechoameričana za "fantastu"? Jaké byly podle autorky knihy Emanuel Voska Špionážní legenda první světové války (Academia, 2014) další osudy tohoto Čechoameričana po vzniku Československa? Co o něm říkali a psali pamětníci? A jak se s odstupem ohlíží za letošním otevřením obálky se vzkazem T. G. M., v němž jako historička sehrála jednu z ústředních rolí? Nejen o tom mluví Dagmar Hájková v podcastu Čtení s Respektem.