Švýcarská vesnice bude platit těm, kdo se do ní nastěhují
Autorka menu cítí právě nyní intenzivní nutkání této nabídky využít, ale možná osloví i někoho jiného. Švýcarská vesnice Albinen, kde momentálně žije pouhých 240 obyvatel, se rozhodla tento stav zvrátit za pomoci osvědčeného prostředku – peněz.
Obec, kterou Wikipedie označuje za jednu z nejlépe zachovaných tradičních švýcarských horských vesnic, trpí úbytkem rezidentů. Místní škola zavřela, protože se nenašel dostatek dětí. Řada domů je po většinu roku prázdných, protože je majitelé využívají jako chalupy na víkend či léto.
Zbylí obyvatelé nyní v hlasování rozhodnou, jestli je dobrý nápad rozšířit jejich řady nabídkou poplatku za nastěhování. Dospělí by měli obdržet 25 tisíc franků ročně (21 500 euro), děti pak osm a půl tisíce euro každé. Pro čtyřčlennou rodinu by tedy roční příjem činil šedesát tisíc euro (v přepočtu tedy kolem milionu šesti set tisíc korun).
Kdo už si balí kufry, měl by si nicméně přečíst podmínky. Za vcelku slušné peníze uvízne v dědině vysoko ve Švýcarských Alpách – byť s překrásnými výhledy do okolí - na minimálně deset let. Taky by oběma dospělým mělo být méně než pětačtyřicet let a musí koupit dům minimálně za 170 tisíc euro.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
