Sexuální násilí je klíčovou složkou ideologie Islámského státu

Odchod Británie z Evropské unie nemusí být tak jasnou věcí, jak by se mohlo zdát. Německá kancléřka Angela Merkel zasadila „brexit“ do zcela nového kontextu, když prohlásila, že by se nebránila otevření a pozměnění základních smluv Evropské unie tak, aby vyhovovaly požadavkům nové ostrovní  konzervativní vlády.

Úprava postavení Británie v EU by prý ještě mohla odvrátit referendum o setrvání země v osmadvacítce, které by mělo velmi nejistý výsledek - jak už to u referend na evropskou tématiku bývá. Tomu nakonec - jak píše The Guardian - odpovídá chování některých firem, které se začínají preventivně na „brexit“ připravovat (např. německá banka Deutsche Bank).

Právě o nových podmínkách pro Brity se bude následující měsíce v Evropě intenzivně vyjednávat. O jaké body přesně půjde, se Cameron chystá oznámit na nadcházejícím červnovém summitu evropských lídrů v Bruselu.

Jak přitom v FT upozorňuje Wolfgang Munchau, pro otevření základních smluv má EU dva důvody: kromě „britské otázky“ také eurozónu. Čím více se budou státy platící eurem propojovat, tím větší problém bude vznikat pro ty, kteří stojí mimo, což se netýká jen Británie, ale i Česka.

„Technicky by nejspíš bylo možné změnit smlouvy tak, že by zároveň umožňovaly větší integraci eurozóny i rozvolnění vztahu s Británií,“ píše  Münchau. „Ale jak už to bývá – zasáhne politika. A existují dva hlavní důvody, proč nelze změnu smluv brzy očekávat.“

Prvním je odpor Francie, jejíž politici si pořád pamatují porážku v referendu o evropské ústavě před deseti lety. A druhý se pak vztahuje k ostatním zemím, které se podle komentátora budou jen velmi obtížně dohadovat, co přesně a co všechno změnit, když už jednou do smluv sáhnou.

Smíšené zprávy přicházejí z autorčina oblíbeného „genderového“ ranku. Na jedné straně se tříští další skleněné stropy. Univerzita v Oxfordu poprvé ve své bezmála osm set let trvající historii obsadí post vice-chancellora (v českém kontextu překládáme tuto funkci jako rektora) ženou - a to konkrétně profesorkou politologie Louise Richardson.

Dosavadní „šéfka“ nejstarší skotské university St. Andrews a vyhlášená expertka na terorismus strávila dvacet let na prestižním americkém Harvardu. Ve funkci nahradí Andrewa Hamiltona, který po skončení mandátu odchází vést New York University.

Profesor Hamilton poskytl před časem Respektu rozhovor - a zajímavé je, že v něm brání jeden z aspektů fungování Oxfordu, na který se chce právě nová rektorka zaměřit.

Coby první osoba z rodiny, která vystudovala univerzitu, chce tato Irka cílit na podporu vysokoškolského vzdělání jako nástroje sociální mobility. Hamilton Respektu naopak říkal, že nemá pocit, že by na Oxfordu studovalo málo studentů z chudších poměrů (přitom z nízkopříjmových rodin se rekrutuje pouze desetina studentů univerzity).

FT zároveň připomínají, že Richardson na Oxfordu míří „v době zvyšující se finanční nejistoty pro univerzity“. Očekává se totiž, že konzervativní vláda bude škrtat ve výdajích na vědu a výzkum, které tvoří část příjmů vysokých škol.

Z jiných částí světa nepřicházejí tak dobré (genderové) zprávy. Jak informuje americký deník The Washington Post, OSN vydala zprávu o sexuálním násilí páchaném na ženách bojovníky tzv. Islámského státu - a konstatuje v ní, že IS de facto „institucionalizoval sexuální násilí“.

Podle zprávy sestavené mimo jiné z výpovědí žen, kterým se podařilo uniknout a jež výzkumníci zpovídali v uprchlických táborech, se zatím stalo obětí této „extrémní brutality“ tři až pět tisíc žen, které jsou znásilňovány, nuceny k prostituci, drženy v zajetí jako sexuální otrokyně či prodávány během dražeb.

Studie zmiňuje případ dvacetileté dívky, kterou bojovníci IS zaživa upálili, protože odmítla participovat na „extrémním sexuálním aktu“. „Brutalita namířená proti dívkám a ženám představuje klíčovou složku jejich ideologie,“ řekla Postu Zainab Bangura, zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro problematiku sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech.

Výzkum s překvapivými závěry vypracovala britsko-americká spisovatelka Nicola Griffith, když vlastními silami zanalyzovala knihy, které za posledních patnáct let uspěly v prestižních literárních soutěžích anglosaského světa. „Čím prestižnější cena, tím vyšší pravděpodobnost, že příběh bude mužský,“ píše Griffith na svém blogu.

Pulitzerovu cenu za sledované období nevyhrála žena ani kniha psaná o ženách či z ženského úhlu pohledu. „Buď to znamená, že spisovatelky cenzurují samy sebe, nebo že poroty považují ženy za děsivé, nevkusné či nudné,“ konstatuje Griffith. „Každopádně tyto výsledky ukazují, že ženský pohled je považován za nezajímavý či bezcenný.“

Zajímavý postřeh zvlášť proto, že výzkumy zároveň dlouhodobě ukazují, že ženy čtou více než muži.

Video: Deník The New York Times se ve své sérii Retro reports, kde analyzuje nejrůznější fenomény minulosti, vrací i k obavám z  „populační exploze“, jež se ve Spojených státech naplno rozhořely v šedesátých letech.

Kulturní servis:

Pavla Sceranková: Veritas. 

Drdova Gallery, Praha, 29. 5.–25. 7. 

Před letošním finále Ceny Jindřicha Chalupeckého, kde patří k hlavním adeptům na vítězství, se Pavla Sceranková v galerii Lucie Drdové projevuje nejen jako citlivá průzkumnice minulosti vlastní rodiny, nýbrž i jako vynikající švadlena. Šicí stroje tvoří základ její kinetické instalace, do hry se špulkou a šlapacím ovládačem rychlosti jejího otáčení se mohou zapojit i diváci. Pozoruhodným artefaktem je i série fotografií dokumentujících, na co se soustředí autorčiny oči při pohledu na snímky svých blízkých - pokud se jí v té chvíli zeptáte třeba na to, co se podle ní odehrálo před pořízením dané fotografie.