0:00
0:00
Denní menu27. 9. 20173 minuty

Saúdové dovolili ženám řídit auta

V Saúdské Arábii si konečně vzali k srdci univerzální radu T. G. Masaryka, který prohlásil, že země, která nevyužije polovinu svého potenciálu, bude o polovinu chudší. Zejména z ekonomických důvodů totiž ultrakonzervativní pouštní království proslulé mimořádnou ignorancí k základním právům žen konečně zrušilo jedno ze svých nejnesmyslnějších nařízení, jež bránilo ženám v řízení.

Zároveň jde o další zprávu o tom, že v muslimském světě - byť jde samozřejmě o značně nepřesné označení zahrnující velmi rozdílné země - v posledních měsících dochází k vcelku zásadním změnám týkajícím se žen. Mění se zákony týkající se rozvodů (v Indii zakázali tzv. trojitý talaq, tedy zvykové právo mužů rozvést se s manželkou pouze trojnásobným vyslovením zmíněného slova) i manželství (tuniské muslimky dostaly stejné právo jako tamní muži – provdat se za osobu nemuslimského vyznání). Díky vytrvalé práci feministických aktivistů a aktivistek i umělců se více mluví o dětských nevěstách i sexuálním násilí.

Problémů k řešení zůstává nicméně řada – od přístupu ke vzdělání či zdravotní péči po postavení před zákonem. V řadě zemí s převažující muslimskou populací kupříkladu stále platí zákony, podle nichž zůstává nepotrestán pachatel znásilnění, pokud si oběť následně vezme za žen. A konkrétně v Saúdské Arábii ženy mohou dělat jen málo rozhodnutí bez mužského příbuzného – nejprve otce, posléze manžela, ale často také syna. A to včetně banalit typu založení bankovního účtu.

↓ INZERCE

Přesto lze změnu v Saúdské Arábii považovat za zcela přelomovou. Ukazuje totiž, že uměle udržovaná nerovnost mezi muži a ženami je nejen nespravedlivá, ale prostě ekonomicky nevýhodná. A také neudržitelná v globálním kontextu - kromě ekonomických důvodů zmiňuje královský výnos, který byl zveřejněn v úterý a začne platit od června příštího roku, také mezinárodní reputaci země, již zákony jako zákaz řízení dlouhodobě poškozovaly. Podle deníku The New York Times přežíval v saúdsko-arabské společnosti široký vějíř argumentů, proč by neměly ženy usednout za volant - a řada z nich mimochodem připomíná argumenty, jimiž se v minulosti bránilo ženám v možnosti volit, studovat či pracovat. Jistý klerik tvrdil, že řízení ženám poškozuje vaječníky, další varovali před kolapsem tradiční rodiny či promiskuitou, kterou to přinese, jiní měli obavy o soustředění a celkovou kondici mužských řidičů.

O změnu se snažila řada aktivistek, některé z nich za porušení zákazu dokonce skončily ve vězení. Týdeník The Economist přináší portrét jedné z nich. Manal af-Sharif strávila v roce 2011 ve vězení devět dní za projížďku městem Khobar, u níž ji natočila její přítelkyně. „Někdo musel jít příkladem, někdo musel ukázat, že to jde,“ říká na videu Economistu – během řízení.

Její příběh mimochodem ukazuje, jak problematický je argument, který brání příchodu muslimů do Evropy či Spojených států s poukazem na jejich nerovné a nespravedlivé zacházení s ženami. Coby zaměstnankyně ropné společnosti okusila svobodu a nezávislost spojenou s řízením během pobytu v Americe – a tuto zkušenost pak přenesla do své domoviny.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026