Evropská spotřeba masa a mléka se musí snížit na polovinu, varují experti
Skupina akademiků z celé Evropy sdružených v mezinárodní Nadaci pro podporu investic v zemědělství vydala obsáhlou zprávu, v níž pátrala po tom, zda je současná produkce masa, mléka a vajec bezpečná pro planetu, a tudíž pro nás. Badatelé došli k tomu, že má-li lidstvo udržet zemědělskou produkci skleníkových plynů, smývání hnojiv do vod a ubývání rozmanitosti v přírodě, za třicet let musíme potravin živočišného původu jíst polovinu, jak říká jejich čerstvě vydaná studie.
Což v praxi znamená regulaci potravinářství, ať už pomocí daní, nebo přímo zákazů konkrétních způsobů chování zvířat. Vědci argumentují tím, že chov zvířat pro jídlo se dávno vymkl z proporcí. Zabírá osmdesát procent zemědělské půdy, přičemž lidská těla zásobuje v průměru jen osmnácti procenty kalorií. To už je trochu nepoměr, který přitom neudržujeme v zájmu výživy, nýbrž přejídání se. Alespoň co se týče vyspělého světa. Evropané snědí dvakrát víc masa, než by podle lékařů měli.
A vzít na maso navyklým strávníkům půlku jejich pravidelné dávky nebude podle vědců nijak snadné. Respektive, bude to složité. Studie proto navrhuje dlouholetou kombinaci tvrdých opatření, protiopatření a přesvědčování. Ty nejhorší praktiky tvrdě zdanit. Pro lidi s nízkými příjmy zavést jakousi masnou podporu, aby na nevyhnutelném zdražování masných výrobků netratili ze všech nejvíce. A pak přesvědčit veřejnost, že spíš než model “maso dvakrát denně” je pro jejich osobní zdraví a celý svět k tomu lepší takzvané flexiteriánství. Což je módní pojem pro to, že prostě jíte méně masa - a když už, tak to trochu dražší a takové, jehož vznik byl k poráženým zvířatům a životnímu prostředí ohleduplnější.
“Za třicet let by to už byla skutečně velká změna,” řekl britskému deníku Guardian jeden ze dvou hlavních autorů citovaného výzkumu, profesor Allan Buckwell.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
