Jak vypadají adepti na českou prózu roku
Ukázky z děl nominovaných na cenu Magnesia Litera v kategoriích česká próza a také dětské knihy
Z celkem 350 přihlášených knih vybírala porota čtyřiadvacet nominovaných titulů do 13. ročníku cen Magnesia Litera. Nejvíce nominací - šest - má tradičně kategorie prózy. Ve zbývajících šesti kategoriích soutěží vždy tři nominované tituly. O nominacích a vítězích jednotlivých kategorií rozhodují odborné pětičlenné poroty, předsedou poroty jako celku je ředitelka veletrhu Svět knihy Dana Kalinová.
Vyhlášení výsledků a předání cen se uskuteční 8. dubna. Moderovat jej budou společně Jiří Havelka a Daniela Písařovicová. Večer bude vysílat Česká televize na kanálu ČT Art. Autor Knihy roku převezme finanční prémii ve výši 200 tisíc korun. Stejně jako vítěze v kategorii Litera pro objev roku ho vybírá 300 oslovených lidí z knižní branže: od univerzitních badatelů po knihovníky a knihkupce.
Hlavním cílem klání je propagace české beletrie - a podle pořadatelů se to daří. „Loňský ročník lze považovat z tohoto hlediska za vydařený, protože vítězného románu Rybí krev od Jiřího Hájíčka se prodalo do konce roku 2013 téměř 12 tisíc výtisků a překročil tak desetitisícovou hranici považovanou za hranici bestselleru,“ říká hlavní organizátor cen Pavel Mandys s tím, že ústřední kategorie prózy je letos velmi vyrovnaná.


Ivan Binar: Jen šmouha po nebi (Torst)
V proudu snů, záznamů současnosti i vzpomínek představuje autor krásným jazykem poválečné české dějiny až k dnešku v celé jejich obludnosti. Román popisuje skupinu zoufalců vyhnaných do pohraniční, kde se z vysídleného městečka postupně rodí „nové socialistické“ maloměsto. :: ukázka ::
Ludvík Němec: Láska na cizím hrobě (Druhé město)
Emil Hakl: Skutečná událost (Argo)
Jaroslav Rudiš: Národní třída (Labyrint)
Příběh rváče a outsidera Vandama - natěrače střech z velkého sídliště formovaného dobou totality, zaskočeného převratem a zmateného současností. Zprávu o kořenech frustrace a agresivity v současné společnosti autor dokresluje hovorovými a slangovými výrazy. :: ukázka ::
Jan Němec: Dějiny světla (Host)
Anna Zonová: Lorenz, zrady (Větrné mlýny)
Krátké stručné věty črtají příběh partyzána, který – podněcován mocichtivou manželkou – vystoupá až k vrcholu a nenechá se zastavit žádnou obětí. Život na výsluní je však stejně stresující jako cesta nahoru a postavení vůdce znamená nekonečný boj. :: ukázka ::
Eva Prchalová: Cesta svatým Vít-ahem (Meander)
Iniciační příběh – což je v soudobé české literatuře pro děti a mládež postup zřídka vídaný – vypráví o bratrech Amosovi a Vilémovi, kteří se ztratili v hlavním městě a ocitnou se v říši „za výtahem“. Formálně velkorysá kniha s ilustracemi Lely Geislerové, jež dávají vyniknout mytickému ladění textu. :: ukázka ::
Eva Papoušková: Kosprd a Telecí (Albatros)
Knížka zasazená do reality života předškoláků nabízí dětská trápení z dětské perspektivy - s vtipem a bez infantilizace. Kosprd a Telecí vytvoří kamarádskou dvojici, která je nerozlučná i v těch nejtěžších chvílích, jež vrcholí společným útěkem ze školky. :: ukázka ::
Ondřej Buddeus, David Böhm: Hlava v hlavě (Labyrint)
Společný projekt oceňovaného výtvarníka a neotřelého básníka přináší první uměleckonaučnou „hlavopedii“ přibližující jeden z nejdůležitějších orgánů lidského těla prostřednictvím textových a obrazových forem. Hra tvůrců s představami, které jim hlava na našem krku nabízí. :: ukázka ::
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















