Vláda hledá, koho nebo co zdanit. Investiční byty, rafinerie, nebo banky?

Schodek 386 miliard korun tlačí vládu k řešení rozpočtově neideální situace. Ještě v září se podle tehdejších vyjádření ministryně Aleny Schillerové (ANO) zdálo, že kabinet svůj pohled stočí směrem k vyšším daním z nemovitostí, přesněji řečeno k dodatečnému zdanění investičních bytů. Nyní však koaliční politici, zejména z hnutí ANO, více mluví o variantě sektorové daně, která by zasáhla některé velké a ziskové obory.

Jako první přišly na řadu rafinerie, které podle vlády důsledkem zdražení pohonných hmot způsobeného americko-íránskou válkou dosahují vysokých marží; o tomto návrhu by poslanci měli jednat už tento týden. O pár týdnů později se však vyrojily spekulace o možném rozšíření daňové zátěže na další obory, zejména kvůli opakovaným náznakům ve vystoupeních premiéra Andreje Babiše a Schillerové, kteří mluví o vysokých ziscích tuzemských bank.

„Banky dál zdražují hypotéky, přestože základní sazba ČNB neroste. Kdo ale příliš napíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne. Byla by škoda znovu otevírat debaty, které už jsme považovali za uzavřené...“ napsala Schillerová v říjnu na sociální sítě s odkazem na růst úrokových sazeb u hypoték, jež banky zvyšují už osm měsíců v řadě.

Její stranický kolega a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček následně o víkendu potvrdil, že vláda řeší možné navýšení příjmů státu i cestou vyššího zdanění některých sektorů. Během týdne při cestě s podnikatelskou misí na Ukrajinu byl už o něco zdrženlivější. „Diskutuje se celá řada možných opatření. To ale neznamená, že je to dnes na stole,“ řekl k možnosti sektorové daně Havlíček.