Fiala pro Respekt: Ukrajině jsme dali pomoc za 25 miliard
Vláda číslo dosud tajila, popisujeme, co vše se za touto částkou skrývá
Česká vojenská pomoc Ukrajině je vyšší, než dosud vláda oficiálně uváděla. Premiér Petr Fiala to řekl v předvolební debatě na Primě a potvrdil to také Respektu. „Velkou část naší pomoci jsme nezveřejňovali, proto se také neobjevovala ve veřejných zdrojích. Mohu nicméně uveřejnit, že za celou dobu války jsme jako Česká republika dali na pomoc Ukrajině přibližně 25 miliard korun, spadá sem materiál ze skladů, nákup techniky, ale třeba i výcvik vojáků,“ říká premiér Fiala Respektu.
Ještě donedávna ministři veřejně uváděli, že Ukrajina z Česka dostala pomoc za více než sedm miliard. Důvody utajování skutečné výše vojenské podpory byly především bezpečnostní, Praha nechtěla, aby Rusové měli přehled, co odsud na Ukrajinu jde. Utajování snižovalo riziko různých sabotážních akcí.
Většina věcí již byla na Ukrajinu dopravena, vláda proto o tom nyní začala mluvit v plné šíři. Premiér se také může pokoušet odrážet stále častější kritiku, že vláda dělá pro napadenou zemi málo. A tématem může také chtít na poslední chvíli získat část voličů koalice, kteří byli nespokojení s jejím výkonem.
Samotná pomoc má vícero podob. Ukrajina mezi lety 2022–2025 získala dary nepotřebné sovětské výzbroje a materiálu ze skladů armády v tržní hodnotě 15,2 miliardy korun. Šlo o 390 kusů vojenské techniky a 37 982 kusů velkorážové munice.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
